SLOVO ÚVODEM
Rok 2003 ve výsledcích

Tak máme v nikách účetní uzávěrky společností PT, ET, TN za rok 2003 auditované odborníky z KPMG. Představenstvo mateřské společnosti je projednalo a přijalo s uspokojením.

Uplynulý rok byl hospodářsky opět jeden z nejlepších. Hospodářský výsledek zprovozní činnosti ve výši 679,2 mil. Kč byl lepší než v roce předchozím i lepší než plánovaný výsledek pro rok 2003. I při pokračujícím trendu v úsporách našich zákazníků jsme připojováním zákazníků nových udrželi úroveň prodeje tepla na hranici 15 000 TJ za rok. Minimálními odchylkami a možností spolupráce s výrobou v elektrárně Mělník I jsme nepřišli o významnější tržbu za elektřinu z pražských zdrojů, i když odstávka teplárny Malešice byla neplánovaně delší než obvyklá a dovolila nám dodat za rok pouze 163 000 MWh.



Ing. Luboš Pavks
generální ředitel
Pražské teplárenské a.s

Hospodářský výsledek z finanční činnosti byl též o mnoho lepší než plánovaný, z části pro velmi příznivý vývoj úroků a z části z důvodu příjmu dividend jak z ET, tak i prvně z Termonty. Plánovanou hodnotu - 80 mil. Kč jsme snížili na - 27 mil. Kč.

Po zdanění je výsledný zisk ve výši 534 mil. Kč. Taková hodnota umožní akcionářům opět rozhodnout o výplatě zajímavých dividend. Zkrátka nemusí přijít ani zaměstnanci, neboť část přídělu do Sociálního fondu je závislá na zisku po zdanění.

Ještě lépe si vedla dceřiná společnost Energotrans, kde bylo dosaženo vynikajícího výsledku při obchodování s elektřinou. Provozní výsledek ve výši 621,5 mil. Kč byl dosažen i spolehlivou dodávkou tepla do Neratovic a Prahy. Prvně byla překročena hranice 8 000 TJ za rok pro dodávku tepla do Prahy. Stejně jako u PT i u ET, i když používá více cizích zdrojů, bylo dosaženo nižší než plánované ztráty z finanční činnosti. Místo - 103 mil. Kč bylo dosaženo pouze - 85,8 mil. Kč. Konečná hodnota zisku po zdanění je 380,8 mil. Kč.

Zastavím se krátce i u další dceřiné společnosti, kterou je Teplo Neratovice. I když je prodejem tepla na úrovni našich některých pražských oblastí, 248 000 GJ prodaných zákazníkům v Nera-tovicích umožnilo vytvořit po zdanění zisk ve výši 3,2 mil. Kč. Ukazuje se, že tato naše akvizice je úspěšná, a věřím, že nezůstane pouze u ní.

V době uzávěrky ještě nejsou známa přesná čísla o hospodaření Termonty, předběžně lze však říci, že výsledek bude lepší než plánovaný.

V roce 2003 jsme uvedli v PT do majetku asi za 600 mil. Kč investic. Z významnějších akcí vzpomenu ještě poslední část tepelného napáječe Lhotka, novou kotelnu pro letní provoz v Holešovicích, připojení Mikrobiologického ústavu AV v Krči, rekonstrukci a modernizaci tepelného napáječe Ocelářská ve Vysočanech, který umožní zásobovat teplem novou Halu Sazka a další rozšíření okruhu zákazníků ve Vysočanech a později i v Karlině. Významná pro náš obchod s elektřinou byla 1 výměna trafa a rekonstrukce části rozvodny v teplárně Malešice. Rozestavěli jsme a před dokončením v roce 2004 je připojení výtopny na Invalidovně k Pražské teplárenské soustavě.

Tímto úvodníkem jsem se chtěl za nás za všechny z PT pochlubit dobrým hospodářským rokem, současně však chci poděkovat i všem našim zákazníkům za jejich loajalitu naší společnosti. Stejně tak děkuji jménem svým i jménem představenstva a vedení společnosti všem našim spolu-zaměstnancům, bez nichž by takový výsledek nebyl možný.


Ing. Luboš Pavlas
předseda představenstva
a generální ředitel
Pražské teplárenské a.s

 
TÉMA: EVROPA A TEPLÁRENSTVÍ
Pokud bude pokračovat současný trend, bude Evropská unie v roce 2030 ze 70 % závislá na dovozu energetických zdrojů. Brusel začal bít na poplach. Výsledkem je mj. právě přijatá směrnice 92/42/CE o podpoře kogenerační výroby tepla a energie na vnitřním trhu Unie. Kogenerace se tak stává prioritou v boji za úspory energie a snížení závislosti EU na vnějších energetických zdrojích. Stanovuje zároveň pravidla, závazky a cíle, které členské země musí splnit. Členské státy jsou povinny do dvou let začlenit směrnici do svého národního práva.

Proces schvalování směrnice byl zahájen v červenci 2002, a protože energetika patří mezi oblasti, kde jsou opatření přijímána podle regulí EU spolurozhodováním, procházel text složitým připomínkovým a schvalovacím řízením Komisí EU, Radou a Evropským parlamentem. 26. ledna letošního roku Komise vydala konečné stanovisko a odsouhlasila všech 20 pozměňovacích návrhů, jež vzešly z Evropského parlamentu.


Směrnice zdůrazňuje, že potenciál kogenerační výroby je z pohledu úspor energie v Unii zcela nedostatečně využíván a opak by výrazně přispěl k energetické bezpečnosti EU i zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. V tuto chvíli EU dováží kolem 50 % energetických zdrojů a podíl dovozu se stále zvyšuje. Využití kogenerace zároveň tvoří významné opatření ke splnění podmínek stanovených Kjótským protokolem a rámcovou dohodou OSN o klimatických změnách, protože snižuje množství škodlivých emisí.

 

Analýza potenciálu

Nová směrnice ukládá členským státům, aby zpracovaly a zveřejnily analýzu národního potenciálu kogenerace s vysokou účinností (tj. s energetickou úsporou minimálně 5 % u stávajících a minimálně 10 % u nově budovaných kogeneračních jednotek) včetně

samostatné studie o překážkách, jež brání jejímu rozšíření. V Evropské unii by tak měl do roku 2010 dosáhnout podíl elektřiny vyráběné kogenerací 18 %. Komise zváží, zda bude nutné vytyčit minimální limity pro jednotlivé státy.


Zásady pro národní analýzu:

a) typy paliva, které jsou využitelné pro kogeneraci s důrazem na větší využití obnovitelných zdrojů energie
b) typy technologií kogenerace (podle seznamu v příloze směrnice) schopné realizovat národní potenciál

 

c) typy oddělené výroby tepla a elektřiny, které je kogenerace schopna nahradit
d) rozdělení potenciálu na modernizaci existujících a výstavbu nových kapacit

Analýza musí rovněž zohlednit národní závazky z dohod o změnách zemského klimatu (Kjótský protokol a rámcová dohoda OSN).


Státní podpora

Směrnice výslovně uvádí, že zvýšení podílu kogenerace může být v souladu s unijními pravidly oblastí, kam směřuje státní podpora. V paragrafu 18 upřesňuje, že podpora by se měla koncentrovat na kogeneraci užitečného tepla a vyhnout se tomu, aby podporovala zvyšování poptávky, jež by vedla ke zvýšení spotřeby zdrojů a emise CO2. Členské země musí zajistit, aby kogenerovaná elektřina

Pokračování na str. 2

V těchto dnech finišují práce na nové energetické koncepci hlavního města pro příštích 20 let. Měla by být přijata do konce června. Radního Miloše Gregara jsme se zeptali na další podrobnosti.

Proč se koncepce vůbec vytváří?

Územní energetická koncepce je zpracována v souladu se zákonem o hospodaření energií jako strategický koncepční materiál zaměřený na hospodaření s energií na území města. Navazuje na Uzemní energetický dokument hlavního města Prahy, který byl zpracován před přijetím zákona o hospodaření energií v roce 2000. Povinnost dokončení UEK je stanovena zákonem do 31.12.2005. Cílem dokumentu je uvést do souladu hospodaření s energiemi na území hlavního města s principy trvale udržitelného rozvoje.


V jakém je nyní stádiu? Kdo koncepci vypracoval?

Koncepce není dosud schválena z důvodů zapracování připomínek vznesených při veřejných projednáních, především ze strany Pražské teplárenské a z důvodu vazby na státní energetickou koncepci (schválená vládou ČR dne 10.3.2004).

 

V závěru loňského roku proběhlo úspěšně posouzení vlivu nové koncepce na životní prostředí na základě zákona 244/1992. Předpokládáme, že dokument, který zpracovala poradenská firma SEVEn, by mohl být kompletně přijat do konce pololetí tohoto roku.

Jaké jsou základní principy nové koncepce?

Možnosti budoucího vývoje byly podrobně analyzovány ve třech scénářích vývoje poptávky po energii a celkem v osmi variantách pokrytí poptávky dodávkou paliv a energie. Scénáře se liší odhadem celkové výše budoucí poptávky po energii a jednotlivé varianty pak preferováním buď centrálního zásobování energií nebo zemního plynu. Ve všech scénářích dochází k dalšímu vytěsňování tuhých paliv za území města, ve variantě 1 je nová poptávka po energii pokryta především dálkovým teplem, ve variantě 2 pak především zemním plynem. Kromě dvou základních variant byly ještě zpracovány dvě dodatkové varianty, které počítají s výstavbou tepelného napáječe Kladno - Praha a přepojení blokových kotelen v oblasti Jihozápadního Města na dálkové teplo z kladenské elektrárny ECKG.


A který způsob vytápění bude tedy preferován, dálkové teplo nebo zemní plyn?

 

Rozhodli jsme se, že město nebude vstupovat do energetického konkurenčního boje mezi plynaři a Pražskou teplárenskou. Plyn je postaven na roven dálkovému vytápění jako srovnatelné médium. Hlavně v centru města bude vždy dominovat plyn, napojit historické centrum na dálkový přívod tepla zde vidím jako prakticky neproveditelné. Dále bude probíhat konverze lokálních uhelných kotelen na elektřinu či plyn (za využití fondů Evropské unie). Na pravém břehu Vltavy bude převládat dálkové vytápění, na levém patrně plyn.


Uplatní se v Praze i alternativní zdroje?

Ano, podporujeme například využití tepelných čerpadel, dodávky tepla ze spalovny odpadů Malešice, připravuje se spalování bioplynu v ústřední čistírně odpadních vod a na skládce v Dolních Chabrech.


Bude docházet ke snižování emisí oxidu uhličitého?

V současné době už dochází ke snižování emisí na území hl. m. Prahy i přes nepříznivý dopad dopravy. Tento pokles je způsoben zlepšováním skladby používaných paliv a zlepšení jejich energetického využití.

Pokračování na str. 2

 

Dokončení ze str. 1

nemohla být využita k subvencování cen tepla. Prosazování KVET tak zohledňuje přínosy kogenerace pro životní prostředí tj. internalizaci externích nákladů. Členské státy vytvoří mechanismy prosazování kogenerace na národní úrovni, zejména v oblasti investičních pobídek, daňových úlev (případně úplného osvobození od daní), zelených certifikátů nebo přímé podpory cen. Pro statistické účely státy budou vykazovat a kontrolovat množství kogenerované elektřiny vyrobené a spotřebované přímo výrobcem. I elektřina, která není dodána do rozvodné sítě a prodána, musí být evidována coby kogenerační výroba.


Garance původu

Členské země nejpozději do jednoho roku od vstupu směrnice v platnost zajistí, aby původ kogenerované elektřiny byl garantován ve smyslu směrnice podle objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií určených každým státem samostatně. Státy budou povinny tuto garanci původu na požádání předložit.


Do šesti měsíců od vstupu směrnice v platnost země EU vytvoří jeden či více kompetentních orgánů nezávislých na výrobcích a distributorech, které budou dohlížet na otázky spojené s garancí původu.


Garance:

a) specifikuje palivo, z něhož je elektřina vyrobena, užití souběžně vyrobeného tepla, datum a místo výroby
b) specifikuje množství energie vyrobené kogenerací

 

c) specifikuje referenční hodnoty účinnosti pro elektřinu a teplo vyráběné samostatně a efektivitu kogenerace v souladu se směrnicí EU
d) umožňuje výrobcům kogenerační elektřiny podat důkaz, že elektřina, kterou prodávají, pochází z kogenerační metody ve smyslu směrnice.


Úspory primární energie

Úspory primární energie pro potřeby statistiky EU budou počítány podle následujícího vzorce:

Členské země mohou použít po předchozím upozornění Evropské komise jiného vzorce za předpokladu, že s jeho pomocí dospějí ke stejným výsledkům úspor primární energie při kogeneraci. V takovém případě je členský stát povinen zveřejnit jím používaný výpočetní vzorec. Jednotné referenční hodnoty oddělené výroby budou zveřejněny v oficiálním bulletinu EU (Journal officiel de l'Union européenne). K jejich určení mj. poslouží i Projekt pilotního testování Manuálu Euroheat & Power, jehož se zúčastnilo 82 zdrojů KVET v Evropě včetně 4 zdrojů v České republice. Manuál s podporou uvedeného projektu prochází v současnosti schvalováním u mezinárodní organizace CEN/CENELEC.

Stanislav ŠTĚPÁNEK

 

Ve 27 evropských zemích počínaje Portugalskem a konče Ukrajinou je pomocí systémů CZT zásobováno na 100 milionů zákazníků, což je zhruba 23 % obyvatel těchto zemí.


Evropská unie
Rozdílná je situace v zemích EU a v zemích, které stojí mimo ni (včetně států nově přistupujících). V zemích Evropské unie je podíl zákazníků využívajících CZT nižší, byť se v čase zvyšuje. Nyní jde cca o 20 milionů zákazníků.


V zemích EU variuje podíl CZT na trhu s teplem od 1 % až po 50 %, přičemž vrcholu dosahuje tento podíl ve Skandinávii. V absolutních číslech je ovšem daleko nejvyšší počet uživatelů CZT v Německu - jde o pozůstatek sjednocení země. Příklad Finska ukazuje jiný zajímavý fakt: Využívání CZT jako zdroje tepla zcela nesouvisí s místními klimatickými podmínkami - podíl CZT ve Finsku byť vysoký (50 %; ve větších městech dokonce vyšší než 70 %) je nižší než v řadě států ležících jižněji.


Zajímavé je rovněž, že se systém CZT prosazuje i v zemích, které v jeho využívání nemají dlouhodobou tradici. Příkladem může být Řecko, kde se CZT rozvíjí (severní část země).

Úsporná opatření doporučujeme provádět v mimotopné sezóně, protože tato činnost je spojena s vypouštěním systémů ÚT a docházelo by tak k tomu,

 

že byste po nezbytně dlouhou dobu byli bez dodávek tepla. Nejvhodnější termín je ihned po skončení topné sezóny v období květen až červen. Samozřejmě je vhodné zajistit, aby ve vybranou dobu byli všichni nájemníci doma. V prázdninových měsících můžete narazit na problémy s přístupem do jednotlivých bytů a v září již může být zahájena topná sezóna.


Střední a východní Evropa
V zemích střední a východní Evropy je počet spotřebitelů podstatně vyšší. Ve státech nově přistupujících k EU využívá systémů dálkového vytápění v průměru na 40 % obyvatel, což znamená, že po vstupu těchto států do unie se počet zákazníků CZT v unii rozroste o cca 41 milionů osob. Zajímavá je i situace v Rusku a dalších zemích bývalého Sovětského svazu, kde je podíl obyvatel zásobovaných teplem prostřednictvím systémů CZT ještě vyšší. Například na Ukrajině (s 50 miliony obyvatel) tvoří podíl CZT zhruba 65 % trhu s teplem.


V zemích střední a východní Evropy je ve srovnání se státy EU patrná podstatně vyšší závislost na domácích zdrojích paliv. Zatímco například Ukrajina spoléhá převážně na své zásoby zemního plynu, Polsko využívá především domácí uhlí. Zajímavým příkladem je Estonsko, které až ze 4,5 % využívá obnovitelných zdrojů. Jde o podíl, který vysoce překračuje standardy běžné v zemích střední a východní Evropy.


Zdroj: Euroheat & Power

 
Praská teplárenská a.s. věnuje péči o životní prostředí trvale velkou pozornost. Na toto téma jsme v širších souvislostech hovořili s ing. Marikou Morávko-vou, vedoucí oddělení ekologie.

Ke zkvalitnění životního prostředí přispělo v Praze rozhodující měrou centrální zásobování teplem. Pražská teplárenská provozuje 50 zdrojů, její dceřiná společnost Energotrans, a.s. elektrárnu Mělník I. Předností centrálních zdrojů pro výrobu tepla a elektřiny je vedle úspory paliva i nižší produkce emisí než z lokálních samostatných zdrojů. Kromě toho jsou emise z tepláren emitovány do vyšší nadin-verzní vrstvy a rozptylovány mimo město zatížené ostatními emisemi, především z dopravy.

„Atelier ekologických modelů (ATEM) pro nás zpracoval studie napojení různých částí Prahy na centrální zdroje tepla porovnávající emisní zatížení z centrálních a lokálních zdrojů. Výsledek jednoznačně potvrdil, že emise z centrálních zdrojů jsou nižší, což je s ohledem na kvalitu ovzduší podstatné. Je velmi důležité, aby i městské části upřednostňovaly při výstavbě nových objektů využívání centrálních zdrojů tepla před lokálními."

 

něž rozsáhlou rekonstrukcí spojenou s odsířením hnědouhelných kotlů. V současné době Pražská teplárenská a.s. provozuje pouze jeden uhelný zdroj (Teplárna Malešice), jeden mazu-tový zdroj (Teplárna Michle - s mazutovým provozem pouze v zimním období), všechny ostatní zdroje jsou pouze plynové - z pohledu ekologa nejméně zatěžující ovzduší.

„Významným přínosem z ekologického pohledu je kogenerační výroba (společná výroba tepla a elektřiny) v teplárnách Malešice, Michle, Holešovice, Veleslavín a elektrárně Mělník I. Při této výrobě je úspora paliva oproti běžné výtopenské výrobě cca 35 %. A nižší spotřeba paliva souvisí i s nižší produkcí emisí."

Emise ze všech zdrojů jsou monitorovány. V teplárnách Malešice, Michle, Holešovice a v elektrárně Mělník I je instalováno kontinuální měření emisí. Směnoví zaměstnanci sledují, zda jsou plněny zákonné emisní limity, v provozních předpisech mají stanovena opatření v případech nárůstu emisních koncentrací. Hodnota legislativou stanoveného emisního limitu může být překročena do 5 % celkové roční provozní doby pouze do 1,2 dvojnásobku emisního limitu, vyšší překročení emisního limitu je možné pouze výjimečně při mimořádných situacích (např. při

Na snímku ze stacionární družice je zřeteině patrný šedavý opar nad jižní Anglií, jihem Francie, severní částíApeninského poloostrova, nad územím Německa, Polska i České republiky (pravý okraj fotografie). Jde o znečištění ovzduší zplodinami v průmyslových oblastech Evropy.

Jednoznačné zlepšení
Napojení pražské aglomerace na mělnický napáječ se jednoznačně projevilo na kvalitě ovzduší v hlavním městě poklesem emisí v důsledku odstavení řady kotelen. Například na Jižním Městě bylo odstaveno 33 blokových kotelen. Některé z nich byly rekonstruovány na výměníkové stanice, jiné uvolněné prostory bývalých kotelen slouží obyvatelům této městské části k využití volného času.

Ke zkvalitnění ochrany životního prostředí přispěla i řada významných legislativních změn. V ochraně ovzduší došlo od roku 1990 k postupnému zpřísňování emisních limitů. Pro zdroje Pražské teplárenské a.s. to znamenalo řadu rekonstrukcí - např. v Teplárně Malešice byly hnědouhelné kotle nahrazeny černou-helnými s odloučením tuhých emisí, většina mazutových kotlů byla nahrazena novými plynovými zdroji. Elektrárna Mělník I prošla rov

 

najíždění a odstavování kotlů), které jsou v rámci provozních předpisů schváleny Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Na ostatních zdrojích jsou emise měřeny jednorázově 1 - 2 x ročně autorizovanou měřicí skupinou. Na kotlích jsou pravidelně seřizovány hořáky tak, aby vyprodukované emise byly co nejnižší.

„Pracovníci ČIŽP mohou kdykoliv kontrolovat náš emisní monitoring, pravidelně dostávají vyhodnocení z kontinuálního měření emisí i protokoly z jednorázových měření emisí,

Dokladem snižování emisní zátěže ze zdrojů Pražské teplárenské a.s. a z elektrárny Mělník I je to, že emise ze zdrojů Pražské teplárenské a.s. celkově poklesly za posledních 12 let u tuhých látek (TZL) 250x, u oxidů síry (SO2) I4x, u oxidu uhelnatého (CO) 9x a u oxidů dusíku (NOi) 7x. Emise z elektrárny Mělník I poklesly za posledních 9 let u tuhých látek 18x, u oxidů síry 1 lx a u oxidů dusíku 2x.


 

Nekonečná a efektivní přeměna hmoty
Kvalitu provozů určuje z ekologického pohledu rovněž produkce odpadů a jejich další využití jako druhotných surovin. Rozhodující množství z vyprodukovaných odpadů tvoří popeloviny z mělnické elektrárny a malešické teplárny. Elektrárna Mělník I jich produkuje přes 300 tisíc tun ročně, Malešice přes 50 tisíc tun. Popeloviny jsou druhotně využitelné např. ve stavebnictví. V loňském roce bylo odprodáno přes 50 tisíc tun popelo-vin z mělnické elektrárny a 9 tisíc tun z malešické teplárny. Ostatní popeloviny končí na skládce jako rekultivační materiál.

Postupné kroky vedou k jedinému cíli
Dvakrát ročně probíhají na všech zdrojích také kontroly odpadového a vodního hospodářství. Při nich je sledováno dodržování legislativních ustanovení při nakládání s odpady, s vodami a chemickými látkami.

Součástí zlepšování životního prostředí je rovněž odstraňování starých ekologických zátěží souvisejících především s bývalými mazuto-vými provozy (odstraňování mazutové technologie, rekultivace půdy atd.) Především tyto akce jsou vedle ekologizace provozů součástí každoročně stanovených ekologických cílů. V roce 2003 činily v Pražské teplárenské a.s. náklady na ekologické akce téměř 42 mil. Kč, v Elektrárně Mělník I téměř 19 mil. Kč.

Významným krokem v péči o životní prostředí bylo v roce 2002 získání mezinárodního certifikátu pro systém ekologického řízení společnosti dle norem ISO 14 000 společně se systémy řízení jakosti a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. „Tomu předcházela řada konkrétních opatření na straně dokumentace i na samotných provozech. K udržování těchto systémů přispívají mimo jiné i pravidelné interní audity, které ověřují, zda jsou zavedené systémy řízení v souladu s uvedenými mezinárodními normami. Osobně se podílím na všech interních auditech prováděných na provozech. Systém ekologického řízení společnosti je společně se systémy řízení jakosti a BOZP jednou ročně ověřen certifikační společností. Dokladem zlepšování péče o životního prostředí v naší společnosti je mimo jiné i úspěšný kontrolní certifikační audit, který proběhl v listopadu loňského roku." uzavřela ing. Marika Morávková.

Eva FIŠEROVÁ

Praská teplárenská a.s. věnuje péči o životní prostředí trvale velkou pozornost. Na toto téma jsme v širších souvislostech hovořili s ing. Marikou Morávko-vou, vedoucí oddělení ekologie.
 

něž rozsáhlou rekonstrukcí spojenou s odsířením hnědouhelných kotlů. V současné době Pražská teplárenská a.s. provozuje pouze jeden uhelný zdroj (Teplárna Malešice), jeden mazu-tový zdroj (Teplárna Michle - s mazutovým provozem pouze v zimním období), všechny ostatní zdroje jsou pouze plynové - z pohledu ekologa nejméně zatěžující ovzduší.

Na snímku ze stacionární družice je zřeteině patrný šedavý opar nad jižní Anglií, jihem Francie, severní částíApeninského poloostrova, nad územím Německa, Polska i České republiky (pravý okraj fotografie). Jde o znečištění ovzduší zplodinami v průmyslových oblastech Evropy.
 

Nekonečná a efektivní přeměna hmoty
Kvalitu provozů určuje z ekologického pohledu rovněž produkce odpadů a jejich další využití jako druhotných surovin. Rozhodující množství z vyprodukovaných odpadů tvoří popeloviny z mělnické elektrárny a malešické teplárny. Elektrárna Mělník I jich produkuje přes 300 tisíc tun ročně, Malešice přes 50 tisíc tun. Popeloviny jsou druhotně využitelné např. ve stavebnictví. V loňském roce bylo odprodáno přes 50 tisíc tun popelo-vin z mělnické elektrárny a 9 tisíc tun z malešické teplárny. Ostatní popeloviny končí na skládce jako rekultivační materiál.

Eva FIŠEROVÁ

Na svém zasedání 10.3.2004 Vláda České republiky schválila návrh Státní energetické koncepce (SEK) České republiky. Cesta k přijetí SEK byla poměrně dlouhá. Předkladatel (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR) se dostal do konfliktu s Ministerstvem životního prostředí ČR zejména v otázce jaderné energie a prolomení ekologických limitů těžby týkajících se především severočeských hnědouhelných dolů. Přijatý dokument je nakonec kompromisem, který se ovšem blíží spise představě předkladatele, tj. MPO ČR.

SEK je základním materiálem stanovujícím středně a dlouhodobé cíle politiky státu ve vztahu k energetice, přičemž dlouhodobým horizontem se rozumí období zhruba 30 let. Základními tezemi SEK jsou tři opěrné pilíře:


Nezávislost - na cizích zdrojích energie a především na zdrojích energie z rizikových oblastí

Bezpečnost - především zdrojů energie, spolehlivost dodávek všech druhů energie

Udržitelný rozvoj - ekonomický a sociální rozvoj za zachování pravidel ochrany životního prostředí

Přitom primárními cíli SEK jsou zejména maximalizace energetické efektivnosti, zohlednění struktury spotřeby primárních energetických zdrojů, šetrný přístup k životnímu prostředí a dokončení transformace a

 

liberalizace energetického hospodářství. Jako problém s vysokou mírou priority definuje SEK nízkou efektivitu hospodaření s energiemi v České republice. Změny trendu by mělo být dosaženo tak, že: „se do budoucna bude preferovat taková struktura ekonomiky, takové technologie, výroby a procesy, které maximálně zhodnotí spotřebovanou energii přidanou hodnotou (HDP)." Podobně závažným problémem je i úspora tepla ve sféře státní, soukromé i u drobných spotřebitelů. SEK konstatuje, že jde o oblast, kde existuje jeden z největších potenciálů úspor energie. Zároveň je zdůrazňována potřeba podpory výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a podpora využití kombinované výroby elektřiny a tepla.

Státní energetická koncepce počítá s postupnou změnou struktury primárních energetických zdrojů. V následujících pětadvaceti letech by mělo dojít ke snížení podílu tuhých a kapalných paliv, naopak razantní nárůst je očekáván u podílů paliva jaderného a obnovitelných zdrojů.

SEK počítá s postupným (a nezbytným) zvyšováním závislosti České republiky na dovozu paliv (v současné době tvoří dovážená paliva cca 32 %, v roce 2030 SEK počítá s horní hranicí 60 %). Jako nástroj k omezení tohoto trendu navrhuje „racionální přehodnocení územních energetických limitů", což je termín, za nímž se skrývá onen původní kontroverzní požadavek MPO na prolomení limitů těžby. V původním návrhu materiál konstatuje, že je třeba „v případě výstavby nových efektivních uhelných zdrojů uvolnit zásoby hnědého uhlí v potřebné výši na dalších minimálně 40 let jejich provozu."

Pavel ZÁBRODSKÝ


Jistě jste mnozí zjistili, že odečty měřidel tepla neprovádí Pražská teplárenská a.s. (PT) sama, ale objednala si tuto službu u firmy ODEM a.s. Že nevíte, kdo to je? Věřím, že se s nimi setkal každý, kdo odebírá elektřinu od PRE a.s nebo plyn od Pražské plynárenské a.s. Tato firma totiž v současnosti zajišťuje odečty plynu, elektřiny a nyní i tepelné energie v Praze.

Že je to výhodné pro nás, je jasné. Proto jsme si je vybrali. Ale co to může přinést vám, našim zákazníkům? Do vašich objektů nyní vstupují lidé, kteří tam již stejně chodí, v mnoha případech je osobně znáte. Prokazují se stejnými průkazkami, jako mají již pro odečty plynu a elektřiny.

 

A nejen to. Umožní to dále i rozšíření těch služeb, které jsme doposud nemohli nabídnout - provádění samoodečtů v termínech přesně poslední den ve vámi zvolenou hodinu, možnost dohody účasti při odečtech. Pro tyto služby, které firma ODEM nabízí v rámci smlouvy s PT, uvádíme kontakty pro jednotlivé lokality. Najdete-li lokalitu, která spadá pod více kontaktních osob, můžete volat kteroukoli z nich.

Více informací o této společnosti a elektronickou komunikaci můžete také získat na www.odem.cz.

 

Ve dnech 23.2. a 24.2. se v prostorách Konventu minoritu na pražském Starém městě uskutečnila konference na téma centrální zásobování teplem (CZT) v zemích přechodových ekonomik pořádaná Mezinárodní energetickou agenturou (IEA). O zkušenostech a aktuálních problémech CZT v bývalých socialistických zemích diskutovalo na 100 účastníků z 26 zemí, včetně zástupců ministerstev České republiky, Běloruska, Moldavská, Ukrajiny a Litvy.

CZT má v zemích bývalého socialistického

 

loku charakter jednoho z nejdůležitějších způsobů výroby a zásobování energiemi. Přitom stále ještě skýtá prostor pro lepší využití potenciálu finančně efektivního a ekologicky šetrného zdroje tepla a elektřiny. V bývalých socialistických zemích pokrývá CZT v průměru okolo 60 % poptávky po zásobování teplem (v Rusku, Lotyšsku nebo Bělorusku až 70 %). Některé země ovšem stojí před problémem, jak se vypořádat s velkými finančními a technologickými obtížemi danými zejména legislativním rámcem, v němž se jejich ekonomiky rozvíjejí.


(RED)

 
PORADNA
V poslední době se stále častěji setkávám s různými „propočty", které „prokazují" výhodnost přechodu od centralizovaného zásobování teplem ze sítí Pražské teplárenské a.s. k jeho lokální výrobě, většinou ze zemního plynu. V mnoha případech přitom tyto výpočty operují spolopravdivými nebo vyloženě zavádějícími údaji. Když potom spotřebitel záměnu vytápění skutečně provede a na konci roku spočítá skutečné náklady, mnohdy se nestačí divit, jak se realita s výsledky „studie" rozchází. Cílem série článků, s nimiž se budete setkávat v následujících několika číslech našeho Zpravodaje, je proto seznámit čtenáře s problematikou korektního propočtu celkových nákladů na vytápění z domovních kotelen a upozornit je na některé časté chyby a omyly i širší souvislosti nákladů na zajištění tepelné pohody.

Hned v úvodu je třeba upozornit, že konečná spotřeba tepla pro vytápění dané budovy nijak nezávisí na druhu energie, ze které je toto teplo získáváno. Potřeba tepla pro vytápění v daném období je dána rozdílem průměrné vnitřní a vnější teploty a tepelně-izolačními vlastnostmi pláště vytápěného objektu. Setkal jsem se však již s případem, kdy byla úspora konečné spotřeby tepla v objektu „vyvolaná" pouhou změnou vytápění z centrálního na lokální vyčíslena na 30 %.

V případě, že je zákazník připojen na sítě Pražské teplárenské a.s., dozví se množství spotřebovaného tepla přímo na faktuře. Jak však toto množství tepla přepočítat na ekvivalentní spotřebu zemního plynu, který by spotřebovala domovní kotelna, když je spotřeba plynu účtována v megawatthodinách (MWh)? Zdá se to být velmi jednoduché,

 

stačí si přece vzpomenout, že jsme se kdysi učili, že 1 GJ = 0,278 MWh. Bez dalšího přemýšlení tedy vynásobíme spotřebu tepla v gigajoulech číslem 0,278 a domníváme se, že jsme vypočítali odpovídající spotřebu zemního plynu v MWh. Na první pohled vypadá tento postup logicky, je v něm však skryta hrubá chyba. Abychom si ji objasnili, musíme si říci něco o způsobu, jakým je množství energie dodané v zemním plynu stanovováno.

Plynoměr měří ve skutečnosti pouze objem dodaného plynu. Jeho tepelný obsah pro fakturaci dodané energie se stanovuje na základě tzv. spalného tepla, což je množství tepla, které se uvolní dokonalým spálením 1 m3 zemního plynu se vzduchem, přičemž všechny zplodiny spalování jsou ochlazeny na výchozí teplotu složek účastnících se spalování. A právě tady je ten skrytý háček. Abychom využili veškerou fakturovanou energii dodanou v zemním plynu, museli bychom spaliny ochladit na teplotu okolí. To ovšem žádný skutečný kotel neumí a horké spaliny tak s sebou vždy odnášejí část vyrobeného tepla do komína a odtud bez užitku do atmosféry. Právě na tyto ztráty jsme při našem prvním výpočetním pokusu zapomněli. Abychom je zohlednili, musíme množství tepla ještě vydělit účinností kotle. Výpočet odpovídající dodávky zemního plynu se nám tedy trochu zkomplikoval a vypadá takto:

Nyní už stačí se jen u výrobce příslušného kotle informovat o účinnosti dosahované jeho výrobky, dosadit do vzorce a máme výsledek. Asi už tušíte, že to ještě nebude tak jednoduché. A máte pravdu. Na spotřebitele je tu ještě nastražena jedna důmyslná past. Výrobci kotlů totiž zpravidla uvádějí účinnost vztaženou k výhřevnosti paliva, my však pro korektní

 

Nemáme-li žádný údaj výrobce k dispozici, můžeme pro orientační výpočet použít hodnotu účinnosti vztaženou k výhřevnosti paliva 0,9 neboli 90 %. Celý výpočet se nám potom následovně zjednoduší:

Ke zkvalitnění ochrany životního prostředí přispěla i řada významných legislativních změn. V ochraně ovzduší došlo od roku 1990 k postupnému zpřísňování emisních limitů. Pro zdroje Pražské teplárenské a.s. to znamenalo řadu rekonstrukcí - např. v Teplárně Malešice byly hnědouhelné kotle nahrazeny černou-helnými s odloučením tuhých emisí, většina mazutových kotlů byla nahrazena novými plynovými zdroji. Elektrárna Mělník I prošla rov

Nyní již stačí vynásobit vypočtený počet megawatthodin příslušnou sazbou podle ceníku plynárenské distribuční společnosti pro danou velikost odběru. Pro zjištění kompletních nákladů na palivo nesmíme ovšem zapomenout připočíst ještě stálý plat. Není to zanedbatelná položka a věřte, že vám ho plynárenská distribuční společnost, pokud se stanete jejími zákazníky, neodpustí!

Náklady na palivo ovšem zdaleka nejsou jedinými náklady, které s výrobou tepla v domovní kotelně souvisí. Porovnávat cenu tepla ze sítí Pražské teplárenské a. s., tedy cenu finálního produktu, s cenou zemního plynu, tedy s cenou suroviny, je obdobně zavádějící jako porovnání ceny jídla v restauraci s cenou syrového masa a neoloupaných brambor v samoobsluze. Následující článek této série bude proto věnován ostatním provozním nákladům, se kterými je při výrobě tepla v domovní kotelně nutno počítat.


Ing. Martin HÁJEK

Zřizování odběrných míst (OM) podléhá ustanovením č. 458/2000 Sb., energetického zákona a předpisů souvisejících (zejména vyhlášky 224/2001 a 372/2001) a dále Obchodním podmínkám dodávky tepelné energie Pražské teplárenské a.s. Pokud dochází k tomu, že stávající objekt žádá o rozdělení na několik samostatně měřených dílů, jedná se o rozdělení zúčtovací jednotky ve smyslu těchto předpisů

Energetická legislativa definuje zúčtovací jednotku jako jeden objekt, který byl postaven jako celek i se svojí otopnou soustavou, která je na tento objekt dimenzována a vyvážena. Takto jsou objekty i zkolaudovány. Na základě těchto pravidel má i Pražská teplárenská a.s. instalována svoje fakturační měřidla na patách jednodivých objektů.

Privatizace bytového fondu ovšem předběhla některá technická řešení a zásady platné v běžném životě.

 

Jedná se zejména o fakt, že majetkové poměry v objektu nejsou shodné s technickými; problém nastává tam, kde v jedné zúčtovací jednotce je několik samostatných subjektů - např. družstev. Tento fakt nutí dodavatele na straně jedné a vlastníky objektů na straně druhé hledat kompromisní řešení při uzavírání kupních smluv na dodávku a odběr tepla, ve kterých jsou popsány složité principy rozúčtování na nově vzniklé subjekty. Musíme přiznat, že ne vždy se podaří najít takové řešení, které by vyhovovalo všem zainteresovaným stranám a které by se co nejvíce přibližovalo skutečnému odběru tepla.

Než vlastníci nemovitostí přistoupí ke konečnému rozhodnutí o dělení otopných soustav, je nutno zvážit ještě ten fakt, že zemní plyn, elektrickou energii a studenou vodu si doma změříte a spotřebujete, ale tepelná energie prostupuje stěnami objektu a - ať chcete nebo ne - ohřívá i vašeho souseda, s kterým jste třeba ve sporu o podobu rozúčtování.

V současné době existují metody rozúčtování nákladů na tepelnou energii pomocí různých rozdělovačů topných nákladů. Na trhu jich je celá škála od odpařovacích po elektronické regulačně - měřicí systémy.

Při vyúčtování pak dochází k zohledňování polohy bytu, počtu ochlazovaných stěn a dalších vlivů působících na spotřebu tepla.

Tak se výsledky přibližují reálným spotřebám. Výsledky dosahované tímto způsobem a rozdělením objektu na díly jsou prakticky srovnatelné, ale co je nesrovnatelné, jsou finanční náklady vynaložené na oba způsoby řešící vyúčtování dodávek tepla. Náklady vynaložené na faktické oddělení otopných soustav se vám budou vracet nepoměrně delší dobu, než jakou jste si představovali.

Jestliže ani tyto argumenty nepřesvědčí subjekty o tom, že je lepší se se sousedem domluvit, upozorňujeme na následující skutečnosti, které PT musí požadovat:

1. Místem plnění kupní smlouvy je uzavírací armatura na vstupu do objektu. Zde je i stávající fakturační měření Pražské teplárenské a.s. Všechny vnitřní rozvody jsou ve vlastnictví majitele nebo majitelů objektu. Proto i všechna nově vznikající měřicí místa (MM) musí být zřízena na patě objektu.

2. Protože dělení otopných soustav (OS) má vliv na technické vlastnosti stávající OS a dále na úpravu smluvních vztahů, je nezbytné předem uzavřít

 

dohodu s ostatními subjekty o tom, že souhlasí s daným řešením. Tato dohoda musí dále obsahovat:

• nové procentní podíly zbylých subjektů podílejících se na stávajícím fakturačním měření

• souhlas subjektu, ve kterém bude nové MM vybudováno, s jeho umístěním a s umožněním přístupu při odečtu a údržbě

• souhlas subjektu, ve kterém bude nové MM vybudováno, s vybudováním elektrického přívodu pro MT se samostatným jističem a úhradou elektrické energie

• souhlas subjektů, přes jejichž technická podlaží bude vedena nová přípojka, s jejím umístěním

3. Dále upozorňujeme na to, že

• napojení samostatné části objektu má charakter tepelné přípojky ve smyslu zákona 458/2000 a podléhá stavebnímu řízení podle zákona 50/1976 v platném znění

• jestliže odpojení způsobí snížení spotřeby tepla zbývajících subjektů pod rozlišovací schopnosti současného fakturačního MT, ponese iniciátor investiční akce podle ustanovení §86 odstavce 2 zákona 458/2000 Sb. náklady na vybudování nové měřicí tratě pro ostatní subjekty

 

• to samé platí i o technických úpravách předávací stanice, pokud je nutno provést změny, které jsou vyvolány úpravami vnitřních rozvodů

• oddělené otopné soustavy musí být vyregulovány na náklady iniciátora akce, musí být proveden kontrolní výpočet průtoku topné vody

4. Při realizaci akce je třeba mít zajištěno ze strany provádějícího:

• projektovou dokumentaci předem zkonzul-továnu s příslušným správcem oblasti po stránce provozní a s pracovníkem TS po stránce technického řešení samostatného měření spotřeby tepla a stanovení dimenze měřidla stávajícího i budoucího, a to 6 měsíců před zahájením akce. Termín pro vyjádření si stanovujeme 30 kalendářních dnů

• před zahájením činnosti si investor na příslušném dispečinku dojedná odstavení našeho zařízení a případné vypuštění systému UT

• zároveň předá do obchodní kanceláře podklady pro uzavření nových kupních smluv a dohody podle odstavce 2

Ing. Milan TROJAN


SPONZORING
Pražská teplárenská a. s. zahrnula do svých pravidelných aktivit také podporu mládežnického sportu. Podílí se na vytváření podmínek pro tři stovky mladých fotbalistů, členů občanského sdružení CU Bohemians Praha. O této dnes již tradiční spolupráci jsme hovořili s Mgr. Petrem Svobodou, předsedou sdružení a ředitelem úseku mládeže v jedné osobě.

Po peripetiích, kterými fotbalový oddíl Bohemians v minulých letech procházel, to s přípravou mládeže v klubu nevypadalo vůbec růžově. Nebyly peníze ani dobré podmínky. Situace nakonec vygradovala v roce 2000 založením Občanského sdružení CU Bohemians, které vzniklo s cílem finančně a organizačně zajišťovat úsek výchovy mládeže.

Sdružení CU Bohemians získalo do dlouhodobého pronájmu škvárové fotbalové hřiště TJ Lokomotiva Vršovice, které zrekonstruovalo na travnaté - z celkové investice 4,5 mil. korun tvořily 1,7 milionu státní dotace, dalších 2,8 milionu korun pokryly sponzorské peníze. Díky finanční pomoci partnerů se podařilo vybudovat i materiálně-technické zázemí. V areálu jsou šatny, pokoje pro mimopražské hráče a kanceláře.

 

Přípravu tří set malých a mladých fotbalistů v šestnácti věkových kategoriích zajišťuje na třicet kvalifikovaných trenérů. Vzhledem k tomu, že státní příspěvek tvoří zhruba 600 tisíc korun, je nasnadě, že by chod mládežnického fotbalu v Bohemians nebyl možný bez sponzorské podpory. Je zásluhou partnerů, že mohly opět vzniknout i sportovní třídy na ZŠ Botičská a sportovní centrum pro dorostence při SOU Jarov v Praze 3.

Petr Svoboda se od počátku zabýval myšlenkou symbolicky propojit silné energetické firmy s dynamickým sportem mládeže. Postupně oslovil Pražskou plynárenskou, Pražskou teplárenskou a PRE. A uspěl.

„Vždycky vše záleží na lidech. A já jsem rád, že jsem se potkal také s ing. Lubošem Pavlasem.

 

Vysvětlil jsem mu svoji strategii a od něj získal i kontakt na dalšího partnera, Pražské kolektory. S generálním ředitelem a předsedou představenstva Otakarem Čapkem jsme se již domluvili na finanční podpoře našich mladých hráčů. Postupně vzniká také zcela organická vazba s Magistrátem hl. m. Prahy a Městskou částí Praha 10.

Výchova mládeže je vždy běh na dlouhou trať. Bez partnerské součinnosti by se nám cíl hodně vzdálil," říká Petr Svoboda.

Pražská teplárenská a.s. se sponzorsky podílí také na pořádání Memoriálu dr.Václava Jíry, mezinárodního halového dorosteneckého turnaje, který probíhá od roku 1995 pod záštitou předsedy UEFA Lennarta Johanssona.

 

Jen pro zajímavost, přípravou v Bohemians prošli např. Martin Jiránek, Martin Kolář, Jakub Bureš, Antonín Kinský, Mirek Obermajer, Josef Brodský, David Střihavka, Radek Šírl i oba synové slavného táty Ivana Haška.

Pražská teplárenská a.s. se sponzorsky podílí také na pořádání Memoriálu dr.Václava Jíry, mezinárodního halového dorosteneckého turnaje, který probíhá od roku 1995 pod záštitou předsedy UEFA Lennarta Johanssona.

Jen pro zajímavost, přípravou v Bohemians prošli např. Martin Jiránek, Martin Kolář, Jakub Bureš, Antonín Kinský, Mirek Obermajer, Josef Brodský, David Střihavka, Radek Šírl i oba synové slavného táty Ivana Haška.

(EF)

 

Pražská teplárenská a.s. a její dceřiné společnosti Energotrans a Teplo Neratovi-ce byly hlavním sponzorem soutěže o Dívku roku 2004 města Neratovice.

Finále, kterým provázel Jan Musil, se konalo 22. 2. 2004 ve Společenském domě v Neratovicích a do rozhodujících bojů postoupilo 11 děvčat. Pětičlenná porota během dvouhodinového zápolení bodovala soutěžící při počátečním představování se v českém a světovém jazyce,

 

v rámci volné a povinné disciplíny. Diváky si získala zejména volná disciplína, v níž zvítězila pozdější Miss, čtrnáctiletá Sandra Pětrašová.


Z HISTORIE

Vzhledem k stále více se prosazující elektrické energii hledala Praha na konci 19. století její zdroj. V roce 1890 přišla firma Křižík s projektem počítajícím s výstavbou elektrárny produkující stejnosměrný proud. Nakonec byl ovšem vybrán projekt jiný, podle něhož měla být Praha zásobována střídavým třífázovým proudem. První práce začaly v roce 1898 a už v listopadu 1899 byl zkušebně spuštěn první generátor. Do provozu byla elektrárna uvedena na jaře roku 1900.

 

V druhé polovině století pak byla elektrárna postupně přebudována tak, aby byla schopna dodávat teplo do pražských rozvodných sítí. Zajímavé je, že projekt rekonstrukce elektrárny ze 70. let počítal s tím, že zařízení bude nadále fungovat jako kombinovaný zdroj energie, který měl sestávat z konvenční teplárny spalující mazut a jaderné! elektrárny o výkonu 300 MW.

RED

 
 
TECHNIKA A TECHNOLOGIE
Druhy ventilů dle provedení

pokračování z minulého čísla

Umístění snímače regulátoru ovlivňuje objektivní zachycení skutečné vnitřní teploty vzduchu v místnosti. Požaduje se, aby snímač nebyl vystaven těmto nepříznivým vlivům:

- teplu od místních zdrojů, např. televize, otopné těleso a různé domácí spotřebiče

- osazení v koutech, v proudu vzduchu, na osluněném místě

Snímač reaguje na teplotu v místnosti a pokud je umístěn za závěsy, za zákryty otopných těles či nábytkem, reaguje především na teplotu vzduchu, který se tam hromadí, a nikoli na teplotu v referenčním místě. Tím se v místnosti nedosáhne požadované teploty vzduchu.

Dělení ventilů podle náplně Náplň hlavice je možno rozdělit do tří základních skupin:
- se snímačem z pevné látky
- s kapalinovým snímačem
- se snímačem s paroplynovou náplní

Hlavice s čidlem z pevné látky
Snímač se povětšinou skládá z kovového pouzdra, které je vyplněno pryží, voskem či speciální tuhou hmotou, která mění svůj objem v závislosti na teplotě. Při rostoucí teplotě hmota svůj objem zvětšuje a přes ovládací ventil uzavírá průtok média. Při klesající teplotě se hmota smršťuje a ventil pomocí pružiny otvírá.

Hlavice s kapalinovým snímačem
Snímač se skládá z kovového pouzdra, v němž je uložen vlnovec s táhlem, které vyčnívá ven. Při stoupající teplotě se kapalina roztahuje a stlačuje vlnovec. Tím je ventil přes ovládací kolík uzavírán. Při klesající teplotě se vlnovec opět roztahuje a ventil pomocí pružiny otevírá.

Hlavice s čidlem s paroplynovou náplní
Náplň teplotního snímače hlavice je na bázi paroplynové směsi a to znamená, že při konkrétní teplotě působí na kuželku síla vyvolaná tlakem sytých par v hlavici. Páry kondenzují v nejchladnějším místě hlavice, což je ve většině případů v části nejvzdálenější od otopného tělesa, čímž je dosaženo stavu, kdy je ovlivnění hlavice otopným tělesem minimální.

Dosti rychlá odezva na změny teploty v místnosti je způsobena právě probíhající kondenzací v hlavici, která podmiňuje relativně vysoké hodnoty součinitele přestupu tepla.

Použitá směs, jejíž složení firmy udržují v tajnosti, pracuje tak, aby při určité teplotě byly ve snímači pouze přehřáté směsi páry. Od této mezní teploty dochází z důvodu stlačitel-nosti plynů ke zlomu závislosti ovládací síly kuželky, tj. kuželka přestává být namáhána

Tato skutečnost je důležitá hlavně v letním období, kdy je termostatická hlavice osálána slunečním zářením a takto nemůže dojít k poškození kuželky popřípadě jejího těsnění příliš velkou silou vyvozenou hlavicí.

RED


Tisková oprava:
Zkrácením článku Osazování termostatických ventilů otištěném ve Zpravodaji Pražské teplárenské 1/2004 došlo k chybnému uvedení data, do kdy musí být nainstalovány termostatické ventily na radiátorech. Správné datum je 31.12.2004. Za chybu se omlouváme.

ZPRAVODAJ Pražské teplárenské a.s.,

www.ptas.cz
e-mail: zpravodaj@ptas.cz

Vydává:
Pražská teplárenská a.s.,
Partyzánská 7,
170 00 Praha 7,
tel.: 266 751111

Vedoucí redaktor:
Luboš Pavlas
Výkonný redaktor:
Pavel Procházka

Produkce:
Michaela Blahutová

Registrováno
u Ministerstva kultury ČR,
pod číslem MK ČR El 2558

Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p.,
Odštěpný závod Praha, c.j. nov. 6399/98
zedne 19.5.1998

Grafická úprava a repro:
Agentura C.D.P., s.r.o,,
tel.: 267 311032,
e-mail: cdp@agenturacdp.cz

Tisk:
Omikron,
Doudova 22, Praha 4