
Tak máme v nikách účetní uzávěrky společností PT, ET, TN za rok 2003 auditované odborníky z KPMG. Představenstvo mateřské společnosti je projednalo a přijalo s uspokojením.
Uplynulý rok byl hospodářsky opět jeden z nejlepších. Hospodářský výsledek zprovozní činnosti ve výši 679,2 mil. Kč byl lepší než v roce předchozím i lepší než plánovaný výsledek pro rok 2003. I při pokračujícím trendu v úsporách našich zákazníků jsme připojováním zákazníků nových udrželi úroveň prodeje tepla na hranici 15 000 TJ za rok. Minimálními odchylkami a možností spolupráce s výrobou v elektrárně Mělník I jsme nepřišli o významnější tržbu za elektřinu z pražských zdrojů, i když odstávka teplárny Malešice byla neplánovaně delší než obvyklá a dovolila nám dodat za rok pouze 163 000 MWh.

Ing. Luboš Pavks
generální ředitel
Pražské teplárenské a.s
Hospodářský výsledek z finanční činnosti byl též o mnoho lepší než plánovaný, z části pro velmi příznivý vývoj úroků a z části z důvodu příjmu dividend jak z ET, tak i prvně z Termonty. Plánovanou hodnotu - 80 mil. Kč jsme snížili na - 27 mil. Kč.
Po zdanění je výsledný zisk ve výši 534 mil. Kč. Taková hodnota umožní akcionářům opět rozhodnout o výplatě zajímavých dividend. Zkrátka nemusí přijít ani zaměstnanci, neboť část přídělu do Sociálního fondu je závislá na zisku po zdanění.
Ještě lépe si vedla dceřiná společnost Energotrans, kde bylo dosaženo vynikajícího výsledku při obchodování s elektřinou. Provozní výsledek ve výši 621,5 mil. Kč byl dosažen i spolehlivou dodávkou tepla do Neratovic a Prahy. Prvně byla překročena hranice 8 000 TJ za rok pro dodávku tepla do Prahy. Stejně jako u PT i u ET, i když používá více cizích zdrojů, bylo dosaženo nižší než plánované ztráty z finanční činnosti. Místo - 103 mil. Kč bylo dosaženo pouze - 85,8 mil. Kč. Konečná hodnota zisku po zdanění je 380,8 mil. Kč.
Zastavím se krátce i u další dceřiné společnosti, kterou je Teplo Neratovice. I když je prodejem tepla na úrovni našich některých pražských oblastí, 248 000 GJ prodaných zákazníkům v Nera-tovicích umožnilo vytvořit po zdanění zisk ve výši 3,2 mil. Kč. Ukazuje se, že tato naše akvizice je úspěšná, a věřím, že nezůstane pouze u ní.
V době uzávěrky ještě nejsou známa přesná čísla o hospodaření Termonty, předběžně lze však říci, že výsledek bude lepší než plánovaný.
V roce 2003 jsme uvedli v PT do majetku asi za 600 mil. Kč investic. Z významnějších akcí vzpomenu ještě poslední část tepelného napáječe Lhotka, novou kotelnu pro letní provoz v Holešovicích, připojení Mikrobiologického ústavu AV v Krči, rekonstrukci a modernizaci tepelného napáječe Ocelářská ve Vysočanech, který umožní zásobovat teplem novou Halu Sazka a další rozšíření okruhu zákazníků ve Vysočanech a později i v Karlině. Významná pro náš obchod s elektřinou byla 1 výměna trafa a rekonstrukce části rozvodny v teplárně Malešice. Rozestavěli jsme a před dokončením v roce 2004 je připojení výtopny na Invalidovně k Pražské teplárenské soustavě.
Tímto úvodníkem jsem se chtěl za nás za všechny z PT pochlubit dobrým hospodářským rokem, současně však chci poděkovat i všem našim zákazníkům za jejich loajalitu naší společnosti. Stejně tak děkuji jménem svým i jménem představenstva a vedení společnosti všem našim spolu-zaměstnancům, bez nichž by takový výsledek nebyl možný.
Ing. Luboš Pavlas
předseda představenstva
a generální ředitel
Pražské teplárenské a.s
Proces schvalování směrnice byl zahájen v červenci 2002, a protože energetika patří mezi oblasti, kde jsou opatření přijímána podle regulí EU spolurozhodováním, procházel text složitým připomínkovým a schvalovacím řízením Komisí EU, Radou a Evropským parlamentem. 26. ledna letošního roku Komise vydala konečné stanovisko a odsouhlasila všech 20 pozměňovacích návrhů, jež vzešly z Evropského parlamentu.
Směrnice zdůrazňuje, že potenciál kogenerační výroby je z pohledu úspor energie v Unii zcela nedostatečně využíván a opak by výrazně přispěl k energetické bezpečnosti EU i zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. V tuto chvíli EU dováží kolem 50 % energetických zdrojů a podíl dovozu se stále zvyšuje. Využití kogenerace zároveň tvoří významné opatření ke splnění podmínek stanovených Kjótským protokolem a rámcovou dohodou OSN o klimatických změnách, protože snižuje množství škodlivých emisí.
Analýza potenciálu
Nová směrnice ukládá členským státům, aby zpracovaly a zveřejnily analýzu národního potenciálu kogenerace s vysokou účinností (tj. s energetickou úsporou minimálně 5 % u stávajících a minimálně 10 % u nově budovaných kogeneračních jednotek) včetně
samostatné studie o překážkách, jež brání jejímu rozšíření. V Evropské unii by tak měl do roku 2010 dosáhnout podíl elektřiny vyráběné kogenerací 18 %. Komise zváží, zda bude nutné vytyčit minimální limity pro jednotlivé státy.
Zásady pro národní analýzu:
a) typy paliva, které jsou využitelné pro kogeneraci s důrazem na větší využití obnovitelných zdrojů energie
b) typy technologií kogenerace (podle seznamu v příloze směrnice) schopné realizovat národní potenciál
c) typy oddělené výroby tepla a elektřiny, které je kogenerace schopna nahradit
d) rozdělení potenciálu na modernizaci existujících a výstavbu nových kapacit
Analýza musí rovněž zohlednit národní závazky z dohod o změnách zemského klimatu (Kjótský protokol a rámcová dohoda OSN).
Státní podpora
Směrnice výslovně uvádí, že zvýšení podílu kogenerace může být v souladu s unijními pravidly oblastí, kam směřuje státní podpora. V paragrafu 18 upřesňuje, že podpora by se měla koncentrovat na kogeneraci užitečného tepla a vyhnout se tomu, aby podporovala zvyšování poptávky, jež by vedla ke zvýšení spotřeby zdrojů a emise CO2. Členské země musí zajistit, aby kogenerovaná elektřina
Pokračování na str. 2
Proč se koncepce vůbec vytváří?
Územní energetická koncepce je zpracována v souladu se zákonem o hospodaření energií jako strategický koncepční materiál zaměřený na hospodaření s energií na území města. Navazuje na Uzemní energetický dokument hlavního města Prahy, který byl zpracován před přijetím zákona o hospodaření energií v roce 2000. Povinnost dokončení UEK je stanovena zákonem do 31.12.2005. Cílem dokumentu je uvést do souladu hospodaření s energiemi na území hlavního města s principy trvale udržitelného rozvoje.
V jakém je nyní stádiu? Kdo koncepci vypracoval?
Koncepce není dosud schválena z důvodů zapracování připomínek vznesených při veřejných projednáních, především ze strany Pražské teplárenské a z důvodu vazby na státní energetickou koncepci (schválená vládou ČR dne 10.3.2004).
V závěru loňského roku proběhlo úspěšně posouzení vlivu nové koncepce na životní prostředí na základě zákona 244/1992. Předpokládáme, že dokument, který zpracovala poradenská firma SEVEn, by mohl být kompletně přijat do konce pololetí tohoto roku.
Jaké jsou základní principy nové koncepce?
Možnosti budoucího vývoje byly podrobně analyzovány ve třech scénářích vývoje poptávky po energii a celkem v osmi variantách pokrytí poptávky dodávkou paliv a energie. Scénáře se liší odhadem celkové výše budoucí poptávky po energii a jednotlivé varianty pak preferováním buď centrálního zásobování energií nebo zemního plynu. Ve všech scénářích dochází k dalšímu vytěsňování tuhých paliv za území města, ve variantě 1 je nová poptávka po energii pokryta především dálkovým teplem, ve variantě 2 pak především zemním plynem. Kromě dvou základních variant byly ještě zpracovány dvě dodatkové varianty, které počítají s výstavbou tepelného napáječe Kladno - Praha a přepojení blokových kotelen v oblasti Jihozápadního Města na dálkové teplo z kladenské elektrárny ECKG.
A který způsob vytápění bude tedy preferován, dálkové teplo nebo zemní plyn?
Rozhodli jsme se, že město nebude vstupovat do energetického konkurenčního boje mezi plynaři a Pražskou teplárenskou. Plyn je postaven na roven dálkovému vytápění jako srovnatelné médium. Hlavně v centru města bude vždy dominovat plyn, napojit historické centrum na dálkový přívod tepla zde vidím jako prakticky neproveditelné. Dále bude probíhat konverze lokálních uhelných kotelen na elektřinu či plyn (za využití fondů Evropské unie). Na pravém břehu Vltavy bude převládat dálkové vytápění, na levém patrně plyn.
Uplatní se v Praze i alternativní zdroje?
Ano, podporujeme například využití tepelných čerpadel, dodávky tepla ze spalovny odpadů Malešice, připravuje se spalování bioplynu v ústřední čistírně odpadních vod a na skládce v Dolních Chabrech.
Bude docházet ke snižování emisí oxidu uhličitého?
V současné době už dochází ke snižování emisí na území hl. m. Prahy i přes nepříznivý dopad dopravy. Tento pokles je způsoben zlepšováním skladby používaných paliv a zlepšení jejich energetického využití.
Pokračování na str. 2
(viz směrnice 92/42/CE)
Kogenerace
Znamená sdruženou výrobu tepelné a elektrické a/nebo mechanické energie v jednom výrobním procesu
Užitečné teplo
Znamená teplo vyrobené v kogeneračním procesu pro uspokojení ekonomicky odůvod-nitelné poptávky po teple nebo chlazení
Ekonomicky odůvodnitelná poptávka
Znamená poptávku, která nepřesahuje potřeby tepla nebo chlazení a která by jinak byla za tržních podmínek uspokojena jiným než kogeneračním procesem energetické výroby
Elektřina z kogenerace
Znamená elektřinu vyrobenou v procesu vázaném na výrobu užitečného tepla a vypočtenou v souladu s metodikou stanovenou Směrnicí
Záložní elektřina
Znamená elektřinu, která musí být dodána prostřednictvím elektrické rozvodné sítě, kdykoli je kogenerační proces přerušen, včetně období údržby, nebo zastaven z důvodu poruchy
Doplňková elektřina
Znamená elektřinu dodanou prostřednictvím elektrické rozvodné sítě v případech, kdy je poptávka po elektřině vyšší než její výroba v kogeneračním procesu
Celková účinnost
Znamená roční souhrn výroby elektřiny a mechanické energie a užitečné dodávky tepla podělený energií dodanou v palivu použitém pro výrobu tepla v kogeneračním procesu a brutto výrobu elektřiny a mechanické energie
Účinnost
Znamená účinnost vypočtenou na základě výhřevnosti paliv
Vysoce účinná kogenerace
Znamená kogeneraci splňující kritéria popsaná v Příloze III Směrnice
Referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu
Znamená účinnost alternativní oddělené výroby tepla a elektřiny, kterou má kogenerace nahradit
Modul teplárenské výroby elektřiny
Znamená poměr mezi elektřinou z kogenerace a užitečným teplem při provozu v plně kogeneračním režimu s užitím provozních údajů konkrétní jednotky
Kogenerační jednotka
Znamená jednotku, která může být provozována v kogeneračním režimu
Mikrokogenerační jednotka
Znamená kogenerační jednotku s maximálním výkonem nižším než 50 kWe
Malá kogenerace
Znamená kogenerační jednotky s instalovaným výkonem nižším než 1 MWe
Kogenerační výroba
Znamená součet elektrické a mechanické energie a užitečného tepla z kogenerace
Pokud máte zájem o bezplatný odběr Zpravodaje Pražské teplárenské, případné o zasílání e-mailem ve formátu PDF, kontaktujte nás na adrese:
Miloš Hodač,
Pražská teplárenská a.s.,
Partyzánská 7,
170 00 Praha 7.
E-mail: mhodac@ptas.cz





