SLOVO ÚVODEM
Vánoční přání

Blíží se čas Vánoc a konce roku, pro většinu lidí je to čas oddychu, klidu, bilancování a předsevzetí. Pro Pražskou teplárenskou však nástup zimy znamená plné zahájení topné sezóny a prověrku, že všechny opravy a údržbové práce, které byly provedeny v létě, byly udělány kvalitně. Naším úkolem je zajistit pro Pražany, aby ke sváteční pohodě kolem Vánoc měli i pohodu tepelnou, a to i v průběhu celé následující zimy.

Za tím, aby si občané mohli užívat poklidných svátků, stojí spousta práce. Proto bych chtěla jménem svým i jménem představenstva poděkovat všem, kteří se na tom podílejí a mají na tom zásluhu, tedy všem zaměstnancům Pražské teplárenské a v tento čas zvláště pak pracovníkům v terénu, kteří bez ohledu na svátky zajišťují nepřetržitý chod teplárenských zařízení.

V letošním roce jsme oslavili 10 let od zprovoznění tepelného napáječe z Mělníka do Prahy. Jsem ráda, že i teď po deseti letech se toto vskutku unikátní dílo stále rozvíjí a takřka každý rok se jeho dosah rozšiřuje do dalších oblastí. Letos se na systém centrálního zásobování teplem připojily Horní Počernice, a ač se to zdá už skoro nemožné, o dalších variantách rozšíření se stále uvažuje. Na tom, že napáječ bez vážnější poruchy funguje a zásobuje Prahu a Neratovice teplem už 10 let, mají zásluhu nejen jeho tvůrci, ale také desítky lidí, kteří se každý den starají o jeho provoz a údržbu. I oni si zaslouží poděkování a uznání.

I když pochvala či poděkování má svůj motivační charakter, nezapomíná vedení společnosti vyjádřit i jiným „hmotným" způsobem, že si zaměstnanců váží. V letošním roce došlo k navýšení příspěvků na individuální účty zaměstnance, které je možné využívat pro rekreaci svou či dětí, rozšířila se možnost očkování, návštěva fitness centra...

I to je důkaz, že nám záleží na tom, aby naši zaměstnanci byli v pohodě, protože jedině tak mohou plnit svůj hlavní úkol: zajišťovat pohodu Pražanům.

Přeji nám všem, aby nadcházející zima byla pohodová pro všechny. Krásné prožití Vánočních svátků a dobré vykročení do roku 2006!


Alena Vitásková
předsedkyně představenstva
Pražské teplárenské a. s.

 
Při spalování uhlí v elektrárně Mělník I a v teplárně Malešice vznikají vedlejší produkty, kterých je třeba se zbavovat. Vzhledem k přísným pravidlům pro ochranu životního prostředí bude stále složitější a finančně náročnější tyto produkty ukládat na skládky. Mnohem lepší cestou se ukazuje jejich využívání jako suroviny pro další zpracování a výrobu.

Pro vysvětlení vzniku vedlejších energetických produktů je třeba nejprve stručně objasnit princip spalovacího procesu: V elektrárenských a teplárenských kotlích se nespaluje uhlí v hrubých kusech, jak to známe třeba z kotlů v domácnostech, ale rozemleté na prášek. Tento prášek se tryskou fouká pod tlakem do kotle, kde ve směsi se vzduchem hoří a vydává teplo.

V hlavní spalovací komoře se po vyhoření uhelného prachu odděluje první část spalin -struska, která vlastní vahou padá na dno kotle a odtud je pomocí vody odplavována pryč.

Lehčí popílek putuje dál s plynnými spalinami, které na konci kotle procházejí tzv. elektroodlučovačem. V něm se prachové částečky nabijí statickou elektřinou a usadí se na elektrodách. Usazený jemný prach se nazývá popílek a z elektrod se mechanicky odstraňuje a transportuje se do zásobníku.

Proces odstraňování popílku ze spalin je velmi účinný, kouř se zbaví téměř 99,9 % tuhých látek.

Pokud je na kotel napojeno ještě odsiřovací zařízení, odstraňuje se i škodlivý SOo. V procesu tzv. mokré vápencové vypírky spaliny procházejí komorou, do které je rozstřikován vodní roztok vápence.

 

S ním oxid síry reaguje a vzniká energosádrovec. Do komína a ven do ovzduší jsou pak vypouštěny spaliny téměř bez tuhých látek a s minimem oxidu siřičitého.

Místo odpadu kvalitní surovina

Struska i popílek jsou podle zákona 185/2001 Sb. odpadem, který se musí ukládat na skládky a platit za to státem stanovený poplatek. Spolu se skládkovným a náklady na dopravu se může cena za uložení 1 t popílku nebo strusky vyšplhat až na 500 Kč. Při splnění určitých požadavků je ale možné přeřadit oba druhy odpadu do kategorie rekultivační materiál, za nějž se již poplatek neodvádí. V takovém případě je pak na původci, jak drahý způsob a místo pro uložení jím produkovaných materiálů nalezne. Obecně lze říci, že náklady spojené s využitím rekultivačního materiálu nedosahují ani poloviny nákladů na skládkování odpadu.

Nejlepším zhodnocením je však získání certifikátu, který potvrzuje, že popílek, resp. struska mají složení a vlastnosti vhodné pro další využití ve stavebním průmyslu. Pak je možné je prodat a původce, místo aby platil, ještě nějaké finance utrží.

„Nejsou to žádné obrovské částky, ale když uvážíme i úspory, které získáme tím, že nemusíme platit poplatek za odpady, je to pro Pražskou teplárenskou

 

a Energotrans přece jen znatelná suma. Nehledě na to, že nedochází ke znehodnocování životního prostředí," říká ing. Vladimír Sýkora, specialista netepelných produktů PT.

O zařazení tuhých produktů mezi odpady, rekultivační materiály či suroviny k dalšímu zpracování nerozhoduje sám původce, ale musí o to požádat nezávislou akreditovanou osobu. Ta provede příslušné laboratorní testy, rozbory a zkoušky a rozhodne o udělení certifikátu. Po jeho získání ovšem musí původce průběžně sledovat parametry produkovaného popílku a strusky a vést o tom přesné záznamy. Akreditovaná osoba přitom provádí namátkovou kontrolu a při zjištění nesrovnalosti může certifikát i odebrat.

„Přísní jsou na nás i samotní odběratelé. Vždyť kdybychom jim dodali popílek s jinými parametry, než deklarujeme, vyrobili by z něj třeba nekvalitní beton, a to by v konečném důsledku mohlo ohrozit statiku staveb a způsobit nedozírné škody," upozorňuje V. Sýkora.

Složení vedlejších energetických surovin se proto neustále hlídá, a materiál, který vykazuje odchylky od normy, se do prodeje vůbec nedostane. Důkazem vysoké kvality popílku produkovaného mělnickou elektrárnou je skutečnost,

Pokračování na str. 2

Na začátku současné topné sezóny bylo dokončeno připojení Horních Počernic na soustavu centrálního zásobování teplem. Se starostou této městské části Ivanem Liškou jsme hovořili o tom, jak se stavba horkovodu dotkla života občanů a jaké výhody očekávají od nahrazení plynových kotelen jinými zdroji.

Jak velká část Horních Počernic je vytápěna Pražskou teplárenskou?

Odhadl bych to na necelou polovinu z 13 500 obyvatel. Na centrální rozvody tepla jsou napojena tři panelová sídliště, jeden nový obytný komplex Kanaba a další budovy, jako například školy v centrální části obce.

Současný stav ale není konečný. V příštím roce by měla být zahájena výstavba obytného souboru Robotnice, který bude mít zhruba 500 bytů. Protože stavební pozemek se nachází přímo na trase horkovodu, předpokládám, že se investor s Pražskou teplárenskou domluví a připojí se. Poblíž trasy je plánován i menší areál s asi 30 byty a přivést horkovodní smyčku až k nim by nemělo být nijak složité.

Vedle sídlištní zástavby máme v Horních Počernicích i rozsáhlé čtvrti rodinných domků, kam se zavádění centrálního zásobování teplem nevyplatí. Proto zde lidé topí většinou plynem.

 

Vzhledem k růstu cen v poslední době se ovšem řada z nich vrací k tuhým palivům. Není to dobrá zpráva, ale pokud topí ekologicky dřevem, nic proti tomu nemám.


Kdy jste se dozvěděli o záměru PT přepojit původní plynové kotelny na centrální soustavu dálkového vytápění?

To už bude víc než dva roky. Já sám jsem vývoj přivaděče z Mělníka sledoval i před tím, protože severovýchodní strana Prahy je mi blízká a vše, co se tu děje, mě zajímá. Když se připravovalo napojení Černého Mostu, považoval jsem za logické, že roura s teplem bude pokračovat a jednou dorazí až k nám. Měl jsem jen trochu obavy, že by mohly nastat problémy s překonáním rychlostní komunikace. To se ale naštěstí podařilo vyřešit a mám radost, že i v Horních Počernicích budou lidé topit levněji.

Přesná čísla, kolik ušetří, ale neznám. Na ta je potřeba počkat až do vyúčtování stávající topné sezóny.


Jak moc jste zasahovali do přípravy a průběhu stavby?

Trasu jsme s investorem několikrát konzultovali, protože ke kotelně č. 3 protíná vedení napáječe napříč celou naší městskou část. Trubky se pokládaly do země a my jsme nechtěli, aby se zasahovalo do komunikací, které byly nedávno opravené. Taková věc vyvolá vždycky negativní ohlasy občanů. Snažili jsme se podobných situací v maximální míře vyvarovat, ale úplně všude to nešlo. V některých lokalitách jsme výkopy na teplovodní potrubí využili k paralelní pokládce kanalizace.

 
Starosta Horních Počernic Ivan Liška

To bych mohl uvést jako jeden z příkladů dobré spolupráce s Pražskou teplárenskou. Je trochu škoda, že magistrát hlavního města neuvolnil dostatek financí, a my jsme proto nedali kanalizační řady všude tam, kam bychom chtěli a kde to bylo možné.

Ostatně by mě vůbec zajímalo, jak funguje spolupráce PT s výborem hl. m. Prahy pro infrastrukturu. Vždyť jde o peníze nás všech! A takováto šance zkoordinovat výkopové a pokládkové práce a v takovém rozsahu, to už stojí za to využít.


Jak obyvatelé Horních Počernic vnímali rozkopané ulice a zvýšený stavební ruch?

O důvodech a průběhu stavby jsme občany informovali jak my, tedy městská část, tak Pražská teplárenská. To myslím probíhalo dobře. Problémy pak způsobovali někteří dodavatelé dílčích částí stavby, kteří nedodrželi předem dané podmínky, nebo operativně změnili průběh prací a nedali o tom včas vědět. Všechno se ale nakonec nějak vyřešilo a stavba byla dokončena včas.

Pokračování na str. 3

 
 

Dokončení ze str. 1


že Energotrans podepsal smlouvu se společností O+H stavební hmoty o vývozu popílku do Německa, kde jsou kvalitativní nároky ještě vyšší než u nás, a kam jej elektrárna bude dodávat od začátku r. 2006 jako surovinu pro využití ve stavebním průmyslu.

Do hrází i do cementu

Asi nejširší uplatnění z vedlejších energetických produktů má popílek. Díky svým vlastnostem je vhodný např. pro výrobu betonu, a to jednak jako náhražka písku či štěrku, tak i místo cementu. Jemné částečky elektrárenského popílku se totiž po navlhčení vzájemně spojují a za vhodných podmínek vytvářejí pevnou kompaktní hmotu. Proto se popílek přidává i do malt a stavebních lepidel, zhutňují a stabilizují se s ním cesty či hráze, nebo se používá jako rekulti-vační výplň jam a slojí po těžbě.

K užití popílku ve stavebnictví je třeba získat ověření od nezávislé autorizované osoby.
 
Sila pro skladování vyrobeného popílku.

Struska je narozdíl od popílku hrubá, ostrá a těžká a tolik možností dalšího zpracování ve stavebním průmyslu nenachází. V menším množství se přidává do cihel a slouží jako podkladový materiál při budování komunikací či inženýrských sítí. Většinou se však používá při rekultivacích.

Z energosádrovce se dále vyrábí cement, sádra a sádrokarotnové desky. Mělnická elektrárna má podepsanou smlouvu na odběr energosádrovce s cementárnou Čížkovice, která však nestačí zpracovat veškeré vyprodukované množství, a proto se zhruba polovina produkce ukládá do vytěžených prostor čížkovického dolu.

Trh je nasycen

Protože v ČR pracuje poměrně mnoho zdrojů spalujících uhlí, je vedlejších energetických surovin na trhu nadbytek. I když jsou levnější než přírodní suroviny a jejich zpracování je pro stavební firmy výhodné, nejsou producenti elektřiny

 

a tepla schopni prodat všechno vyrobené množství, a přebytky se proto musí ukládat na vhodná místa jako rekultivační materiál (případně odpad).

Jistou konkurenční výhodou mělnické elektrárny je způsob mletí uhlí před vstupem do kotle. EMĚ I používá tlukadlové mlýny, které palivo drtí na menší částečky než jiné běžné technologie, takže popílek pak je velmi jemný a má lepší vlastnosti pro další zpracování. Díky tomu a díky aktivní obchodní politice se podíl prodaného popílku daří každoročně zvyšovat. Přesto ani zde prodeje nepokryjí plnou kapacitu výroby a zhruba 2/3 vyprodukovaného množství se ukládají. .

Parametry strusky, popílku i energosádrovce z Energotransu a z PT jsou ovšem takové, že nepředstavují žádnou zátěž pro životní prostředí, ani nepůsobí jako časovaná bomba, která by v budoucnosti hrozila uvolněním nějakých škodlivých látek či záření. .

„Dosahování takové kvality samozřejmě stojí nemalé úsilí i finance, ale když si spočítáme kolik to přinese úspor jen tím, že nemusíme platit poplatek za odpad a když k tomu připočteme zabránění škodám na životním prostředí, které by někdo v budoucnu musel řešit, je jasné, že se to určitě vyplatí," uzavírá V. Sýkora.

Pavel Černý

 

Popílek

  • výroba cementu výroba betonových směsí výroba malt a lepidel
  • výroba směsí pro stabilizaci povrchů a cest výstavba podkladních vrstev komunikací výplně masivních staveb (hráze přehrad, protipovodňové hráze...)
  • výplně prázdných prostorů (doly...)

Struska

  • výroba cementu
  • dopravní a inženýrská výstavba
  • výstavba podkladních vrstev komunikací

Energosádrovec

  • výroba cementu
  • výroba sádry
  • výroba sádrokartonových desek

    •  

    Pražská teplárenská, resp. Energotrans, je schopna zajistit nejen samotný prodej vedlejších energetických surovin, ale také přepravu a nakládku 24 hod. denně včetně sobot a nedělí.

    Expediční kapacity jsou:

    Popílek z EMĚ I
    120 000 t ročně, maximální denní odběr 6001, maximální skladovací kapacita 700 t.


    Popílek z Malešic
    10 000 t ročně, maximální denní odběr 180 t, maximální skladovací kapacita 750 t.


    Energosádrovec u EMĚ I
    80 000 t ročně, maximální denní odběr 320 t, maximální skladovací kapacita 1 000 t.


    Struska z Malešic
    5 000 t ročně

    Podle čeho se určuje teplota vody v topení? Jak může odběratel tepla tuto hodnotu ovlivňovat a jak může kontrolovat, jestli je u něho dosahováno správné hodnoty?

    Pravidla pro vytápění objektů určuje vyhláška č. 152/2001 Sb., která stanoví, že byty a nebytové prostory musí být v době od 6.00 hod. do 22.00 hod. vytápěny v průběhu otopného období tak, aby průměrné teploty vnitřního vzduchu odpovídaly hodnotám stanoveným projektem. To znamená, že prioritní kriterium pro zjištění, zda se topí správně, je teplota vzduchu ve vytápěné místnosti, nikoliv teplota vody v radiátoru. Byty se totiž ohřívají i od stěn, slunečním zářením přes okna a řadou dalších vlivů, takže by bylo nesmyslné stanovovat univerzální, pro všechny stejnou teplotu topné vody. Některý byt mohou dostatečně vyhřát radiátory jen o teplotě 40 °C, jinde sotva stačí 65 °C.

    Stavební dispozice domu ani projektovanou teplotu vnitřního vzduchu nijak neovlivňuje dodavatel tepla (tedy pro naše zákazníky Pražská teplárenská), ale je to věcí vlastníka objektu. Konečné teploty v bytě nejsou úkolem ekvitermní regulace, kterou je povinen zajistit dodavatel podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Pražská teplárenská dodává teplo podle smluvně stanovených podmínek a vlastník či správce domu si sám rozhoduje, jak s dodaným teplem dále naloží.

    V krajních a jen pro ilustraci uváděných případech tedy může domovní stoupačky zavřít a teplo neodebírat, nebo na druhou stranu otevřít naplno všechny radiátory v domě a přebytečné teplo odvětrávat okny ven.

    Ve většině případů je otopná soustava v domech projektována tak, aby při venkovní teplotě pod 13 °C umožnila bez problémů dosáhnout v obývacích místnostech tepelné pohody.

     

    Individuální požadavky na ni pak obyvatelé jednotlivých bytů řeší pomocí ventilů na radiátorech - je-li jim horko, ventil prostě zavřou. Mají-li automatické zařízení, zvolí si teplotu v místnosti a termostatické ventily už přívod topné vody do radiátorů regulují samy.

    Pokud ale vlastník provede stavební nebo technologické úpravy na objektu bez konzultací s dodavatelem tepla, může se stát, že některé místnosti se začnou přetápět. Opačným extrémem je situace, kdy dodávka tepla nestačí pokrýt potřebu objektu a uvnitř určitých místností je pak chladno i při naplno otevřených ventilech, neboť topné médium se z hydraulických důvodu do objektu či jeho části nedostane. Proto je vždy před každou uvažovanou rekonstrukcí zasahující do tepelných vlastností objektu nezbytné tento záměr konzultovat s našimi pracovníky. Jedině tak máme jistotu, že se následně vyvarujeme zbytečných problémů a obviňování, kdo neutěšenou situaci zavinil.

    Na závěr bych ještě rád upozornil, že tepelná pohoda je pojem velmi individuální. Někdo se cítí příjemně ve 20 °C, jinému je zima i při 24 °C. Při volbě optimálního stavu pro bytový dům se proto musí vycházet z hodnot akceptovatelných většinou a rozhodně se nelze zavděčit úplně všem. Výše citovaná vyhláška proto mimo jiné stanoví, že „vytápění na vyšší průměrné teploty vzduchu v místnostech je možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než dvou třetin nájemníků a za podmínky, že v bytech ani nebytových prostorách nebudou překročeny limity vnitřních teplot." Přetápění prostě není žádoucí, odpovědnost za to nese majitel či správce objektu.

    Konečné teploty v bytě tedy nejsou úkolem ekvitermní regulace, kterou je povinen zajistit dodavatel podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií.

    Ing. Milan Trojan, vedoucí odboru péče o zákazníky

    Odbor informačních technologií Pražské teplárenské (dále 0IT) vede od srpna Ing. Michal Merta, MSc. Bezesporu se od něho očekávají na svěřeném úseku změny, které by měly zajistit poskytování kvalitnějších IT služeb pro Pražskou teplárenskou a její dceřiné společnosti. Máli se toto podařit, je třeba učinit několik zásadních kroků.

    S Michalem Mertou jsme se sešli jeden měsíc poté, co se usadil na židli vedoucího OIT. Při pohledu na dosud nezabydlenou kancelář bylo zřejmé, že první týdny ve funkci nevěnoval pracovnímu prostředí, ale především analýze týmu, jeho pracovního programu a současné strategie OIT. Na rozzářené počítačové obrazovce měl pavouka budoucí připravované IT strategie Pražské teplárenské.

    Práce s vizí

    Hned zpočátku si M. Merta připravil vizi krátkodobého plánu, který by měl v podstatě sloužit k vytvoření informační strategie společnosti jako celku včetně dceřiných společností. „Během svého krátkého působení jsem se zatím nesetkal s IT strategií svého předchůdce, proto ji chci znovu nadefinovat. Vzhledem k absenci informační strategie či jasně definované pozice OIT ve společnosti (kompetence, úkoly, plány) se úkoly pochopitelně řeší hůře. V tuto chvíli je mým úkolem především zajistit kontinuální provoz OIT při zvýšení kvality služeb, jasnou orientaci na koncového klienta, zajištění IT bezpečnosti, přípravu strategie pro řídicí systémy a mimo jiné snižování nákladů. Pro splnění těchto úkolů je nutné nejprve definovat zdroje, kterými OIT disponuje (lidé, znalosti, finance), pozici OIT v rámci společnosti, dále pak definovat požadavky (služby), které od OIT budou požadovat koncoví uživatelé a v neposlední řadě je nezbytně nutné, aby celková strategie zapadala do firemní strategie PT.

    Podstatné je také zjistit, jaký mám k dispozici tým. Stav jsem si již zmapoval a mám pocit, že jsou zde jisté rezervy a určitě se dá leccos zlepšit."

     
    „Přestože se hovoří o technice a technologii, nejdůležitějším článkem celého systému je a zůstane člověk a jeho nezastupitelná role," vysvětluje Michal Merta.

    Podle své vize připraví strategii, která se po přijetí vedením společnosti stane východiskem pro zlepšení stavu (lepší naplňování potřeb společnosti v oblasti IT). V žádném případě nebude vyhledávat to, co se mohlo dělat jinak, ani žádné problémy, ale narazí-li na ně, bude je řešit v jasně definovaných časových horizontech. Takový postup má již vyzkoušený v praxi, nejednou totiž stabilizoval tým a připravoval strategii IT. Uspět ale může jen ve spolupráci s kvalitními partnery na jedné straně a podporou TOP managementu či akcionářů na straně druhé. Hlavním mottem či misí nově budouvaného OIT je: „OIT je nástrojem, který v oblasti IT zajišťuje nejkvalitnější a nejefektivnější prostředky pro plnění požadovaných úkolů ostatním organizačním složkám společnosti PT."

    Přestože se hovoří o technice a technologii, nejdůležitějším článkem celého systému je a zůstane člověk a jeho nezastupitelná role.

    Definice zadání

    Pokud se má dosáhnout změn, je velmi důležité znát zadání a zjistit, zda a jak je lze realizovat. Dále pak, jaké jsou na odbor kladeny požadavky z jednotlivých útvarů, správně je identifikovat a popsat rozsah. To je nástroj, který usnadní a zlevní práci výkonných i obchodních složek. „Je nutné mít představu, co od nás potřebují za služby, abych věděl, kam směrovat naši aktivitu. Budeme schopni předložit několik variant technického řešení, z nichž se vybere to nejoptimálnější, které následně zrealizujeme. Bez spolupráce a jasných požadavků ostatních útvarů bychom se ale z místa nepohnuli."

    Schéma fungování IT v Pražské teplárenské.
     

    Důslednou standardizací by měl vzniknout jednoduchý a srozumitelný informační systém s výstupy pro manažery, protože IT nástroje slouží vesměs k rozhodování vrcholového managementu a také ke každodenní činnosti ve všech oblastech. Potřebná data jsou momentálně diverzifikována na několika místech, nikoliv v jednom datovém skladu, což činí stávající systém složitým a nákladným.

    Každý má svůj úkol

    V rámci firemní sítě zajímá vedoucí pracovníky a management, jak mohou systém ovládat, a úkolem odboru IT je zajistit, že data ze vstupů od zadavatelů se správně zpracují a převedou do podoby, kterou management očekává. Následná rozhodnutí či úkoly směřující od vedení společnosti k managementu či výkonným složkám potom distribuovat velmi jednoduchou formou tak, aby každý dostal jasné a správné informace včas.

    OIT pak vlastně na zakázku vytvoří pro jednotlivé organizační složky řešení, které usnadní práci a současně povede ke zkvalitnění vstupů a výstupů.

    Ing. Merta má na poli informačních technologií bohaté zkušenosti. Ve společnosti Pra-godata byl členem TOP managementu, kde měl za úkol řízení IT, dále se podílel na implementačních a servisních projektech v oblasti utilit. Působil také v rámci Hospodářské komory ČR Díky zkušenostem dobře ví, co je v celém procesu podstatné, jak systémy zabezpečit proti narušení a nastavit je tak, aby byl zřetelný posun vpřed.

    Očekávané změny

    „Nejsem zbrklý střelec, nikdo ode mne nemůže očekávat ukvapené a nepromyšlené kroky," ubezpečuje M. Merta. Má k dispozici dvaadvacetičlenný tým, s kterým se postupně seznamuje, a tak současně zjišťuje, co vše do jeho odboru spadá. Krátce po nástupu už mu bylo jasné, že některé IT služby jsou realizovány jinými organizačními složkami. Tyto by mělo IT převzít namísto jiných, které do OIT nepatří. To by se mělo změnit pravě na základě nové strategie. Pojímá ji z širšího hlediska, ale k cíli je možné se dostat pouze důsledným dodržováním zásad strategického plánování a realizací dílčích kroků přesně podle plánu na základě podrobné analýzy, i když připouští, že mohou nastávat neočekávané změny, které do jisté míry mohou ovlivnit danou strategii. „Ale to je život," říká. Z tohoto důvodu bude po přijetí IT strategie následovat vytvoření dlouhodobého (desetiletého), střednědobého (pětiletého) a krátkodobého (dvouletého) plánu, které zajistí postupné naplňování dané IT strategie. Jelikož obecně se v IT těžce plánuje na více než pět let, je to cíl hodně smělý, ale je třeba si uvědomit, že součástí OIT je i část řídicích systémů, které jsou naopak otázkou více než deseti let. Bylo proto nutné zvolit kompromis.

     

    Dokončení ze str. 1

    Jak jste spokojený s výsledkem?

    Určitě jsme všichni rádi, že je to hotové a že přivaděč funguje tak, jak má. O žádných stížnostech, že by vytápění někde kvůli napojení na nový zdroj tepla nefungovalo, nevím, takže si myslím, že všechno je v pořádku a bez problémů.

    Jak už jsem ale řekl na začátku, těžko můžu hodnotit kvalitu a efekt připojení pár týdnů po zahájení dodávek tepla. Směrodatné pro mě budou reakce a ohlasy občanů v průběhu a na konci topné sezóny, až budou moci srovnat s tím, když odebírali teplo z plynových kotelen. Já věřím, že napojení na horkovod z Mělníka vyjde lépe.

    Děkuji za rozhovor.
    Pavel Černý

    „Musím zjistit, jaké mám k dispozici lidi a kolik financí na změny máme, s jakými zdroji budeme hospodařit a na druhé straně, jaké služby poskytujeme interním i externím klientům, tedy dceřiným společnostem. Samozřejmě očekáváme také analýzu druhé strany, jednotlivé útvary musejí pečlivě zvážit a umět pojmenovat, co od našeho odboru očekávají, jinými slovy: jejich zadání. Definovat své potřeby musejí všichni ostatní, pokud máme poskytovat služby přes všechny organizační složky PT; jak obchodní a finanční útvary, tak výrobní, ale i útvar generálního ředitele, akcionářů či dceřiných společností."

    Na základě těchto informací připraví ing. Merta se svým týmem IT strategii a především plány pro řešení daných úkolů.

    Časový plán

    Věci jsou v běhu. Ing. Merta realizoval dvoudenní výjezdní zasedání kolektivu spolupracovníků, aby se všichni lépe poznali a pročistily se tak mezilidské vztahy. Tomu mimopracovní prostředí svědčí, a jak známo, právě tato oblast bývá nejtvrdším oříškem. Rozhodně nemá v plánu kolektiv od základu měnit, váží si lidí, kteří znají detailně prostředí, kde pracují řadu let, což dává vznik pevným pracovním vazbám. Co ovšem měnit chce, je struktura OIT a styl práce. Právě proto s nimi bude konzultovat svoje myšlenky i zadání, které při nástupu dostal, a zjišťovat tak, jaký dopad budou mít změny na pracovníky, know-how a v neposlední řadě na rozpočet odboru.

    „Pracuji s určitým rozpočtem a mohu mít proto jen určitý tým pracovníků. Nechci za každou cenu nakoupit další lidi, znám jiné možnosti: naučit stávající pracovníky novým postupům, pokud budou mít pochopitelně zájem. Pokud ne, musím sáhnout k jiným řešením, která zajistí splnění daných úkolů."

    Podaří-li se tyto kroky rychle, a jinou možnost nepřipouští, dokáže brzy velmi přesně definovat pozici OIT a bude moci jasně zpracovat procesy dalších postupů: jednak jak má fungovat odbor vůbec, a jak pro uživatele.

    Do jeho plánu zapadá vybudování help-desku (do budoucna případně call centra), kde budou přijímat a vyřizovat operativní požadavky. Momentálně je odbor v procesu příprav návrhu strategie, který bude připravený do konce roku. M. Merta si netroufne odhadnout časový horizont schvalovacích procesů, jejichž součástí bude konzultace se zástupci vedení. „Je mi jasné, že budeme muset jednotlivé kroky obhajovat a tvrdě si vybojovat pevnou pozici. Výstupem bude jak časový, tak finanční plán standardizace informačního systému, řídicích systémů s jasnými pravidly pro datové toky, které musíme nastavit. Je zřejmé, že systémy staré 15 či 25 let se musejí nahradit, nebo u nich zabezpečit takový stav, aby poskytovaly bezpečný a přesných chod. Otázka ale je, zda najednou nebo postupně." Jedině se znalostí odpovědí se může OIT vydat správným směrem. A o to M. Merta bude usilovat.

    PhDr. Eva Fišerová

     
    Určitě nikomu, kdo dnes a denně vstupuje do objektů Pražské teplárenské, neuniklo, že od 1. října se změnila bezpečnostní agentura, která zabezpečuje ostrahu a s ní spojené činnosti. Nově jsou to pracovníci společnost KOVIS.

    Sešli jsme se s jejím jednatelem a ředitelem v jedné osobě Petrem Kovandou, abychom se dozvěděli něco více jak o spolupráci s Pražskou teplárenskou, tak o společnosti samotné.

    Přezdívka z mládí

    Společnost s ručením omezeným KOVIS založil Petr Kovanda 1. 7. 2000 a hned začal zajišťovat recepční služby pro prvního klienta, firmu NAVATYP. Nad jménem své společnosti si hlavu dlouho nelámal, využil přezdívku, kterou dostal mezi kluky v mládí. Netrvalo dlouho, a získali zakázku na ostrahu Bran-dýských strojíren. Brzy následovaly další smlouvy na nejrůznější činnosti, které bezpečnostní agentura může nabídnout. Klienti přibývali a dnes k nim patří například společnosti ČNTS, GTS, Ringier, Palác Adrie, Metaco BO.BR. a od 20. srpna Obchodní centrum Chodov, kde byl zahájen provoz 9. listopadu, takže byl v mezičase prostor na dokonalou přípravu zabezpečení celého objektu.

    Při vedení společnosti navazuje Petr Kovanda na desetileté zkušenosti získané v jiné bezpečnostní agentuře,

     
    Lidé od agentury Kovis vykonávají mnoho činností souvisejících s ostrahou objektů - od zajištění chodu recepce po motorizované hlídky.

    kam nastoupil hned po vojně. Motivem tehdy nebyla touha po dobrodružství v uniformě černého šerifa, ale větší plat, který neměl šanci v původní profesi automechanika získat. Současně v praxi uplatňuje nové poznatky, které přinesl vývoj zejména v elektronice a hodně staví na práci s lidmi, kteří tvoří základní pilíř agentury. Sestavil kolektiv sestávající z více než tří stovek zaměstnanců, z nichž většina patří ke stálému kádru, zhruba dvacet procent se průběžně mění. Někteří neunesou tíhu zodpovědnosti, jiným nevyhovují dvanáctihodinové směny apod. „Nejedná se o žádné specialisty a znalce bojového umění, ale o zdravé a bezúhonné lidi. Většinou mají praxi z jiné agentury, málokdy se stane, že přijde třeba bývalý policista. Měli jsme i takové zájemce, ale když zjistili, co práce u nás obnáší, záhy odešli. Totéž platí i o mladých mužích, kteří už nemají za sebou základní vojenský výcvik a není jim vlastní disciplína ani řád a zmáhají je kilometry, které za den naběhají.

    Nemáme speciální požadavky na vzdělání, rozhodující jsou osobnostní a volní vlastnosti a schopnosti. Ani věk není rozhodující, takže nabízíme příležitost i lidem po padesátce,

     

    a to jak mužům, tak i ženám, které využíváme hlavně v recepčních službách," říká Petr Kovanda.

    Nástin povinností

    Každý objekt, který pro své klienty stráží společnost KOVIS, je něčím specifický. Proto se vždy postupuje podle dohodnuté směrnice pro výkon strážní služby, a tou se zaměstnanci agentury řídí. Obvykle se jedná o recepční služby, tedy vydávání klíčů, zápis návštěv a jejich uvádění na místo, obsluhu telefonů. Po uzamčení budovy se potom při pochůzce kontrolují ještě okna, kuřácké místnosti, kuchyňky, zda jsou vypnuté elektrické spotřebiče apod.

    V obchodních centrech dohlížejí na pořádek strážní a detektivové v civilu sledují provoz, odhalují kapsáře nebo skupiny dětí, které z nákupních košíků vybírají mince. Na parkovištích se potom pohybují autohlídky, což vede ke snížení počtu vykradených vozů. Další lidé sledují ve velínu provoz na obrazovkách a jakmile zachytí něco mimořádného, vysílačkou se spojí s kolegy, kteří nastupují do akce. Do týmů patří podle charakteru objektu ještě informátoři a psovodi.

    Na prahu partnerství

    Objekty Pražské teplárenské střeží pracovníci agentury KOVIS třetí měsíc. „Naše spolupráce je v začátku. Zrodila se velmi rychle, nastupovali jsme na nová místa do všech objektů během čtyřiadvaceti hodin, navíc v pátek. Právě to s sebou přineslo v prvních dnech chaos, ale po týdnu hájení už vše běží, jak má a věřím, že funguje k oboustranné spokojenosti.

     

    Převzali jsme do stavu pracovníky, kteří byli např. v recepci nebo u vjezdových a výjezdových vrátnic. V hlavní budově v Holešovicích se muži přesunuli do velínu a v recepci jsou dnes ženy, bez rozdílu věku. Podstatné pro nás je, aby dokázaly zařídit vše potřebné, poradit a být přívětivé v jednání," upřesňuje Petr Kovanda.

    Pracovníci agentury působí v pěti objektech PT. V hlavní budově v Holešovicích, v teplárnách Třeboradice, Malešice, Michle a na Julis-ce zabezpečují ve dvanáctihodinových směnách nepřetržitý provoz. Vše se musí sladit tak, aby se dodržel zákoník práce, kontroly podmínek zaměstnanců jsou neúprosné a pokuty vysoké.

    V každém objektu jsou stanovené body, kudy musí kontrola v určitém režimu procházet, což se sleduje pomocí čipu. Postup ostrahy průběžně kontroluje kdykoliv během čtyřiadvaceti hodin agenturní inspektor. Získaná data se nejdříve vyhodnotí v sídle agentury a v kopii se předávají Pražské teplárenské. Současně tak probíhá kontrola vlastních zaměstnanců a plnění dohodnuté směrnice.

    V současné době se v Pražské teplárenské připravuje výběrové řízení pro spolupráci s novou agenturou. KOVIS se do výběru určitě přihlásí. „Na našem současném působení v Pražské teplárenské se stavět rozhodně nedá, může sehrát jen roli malého bezvýznamného plus. Rozhodně se ale pokusíme získat co největší počet bodů, abychom uspěli a v prostředí, které už jsme poznali, mohli nadále působit," uzavřel Petr Kovanda.

    Eva Fišerová

    Před třemi roky, 29. října 2002, Pražská teplárenská a. s. zavedla a certif i-kovala integrovaný systém řízení jakosti, environmentálního řízení a BOZP jako trojsystém QESMS. Patřila tak mezi první významné firmy, které u nás získaly všechny tři certifikáty, v energetice jí v tomto směru jednoznačně patří prvenství.

    Letos tříletá certifikační lhůta vypršela, proto společnost obhajovala své kvality a musela prokázat způsobilost získat certifikáty pro další tříleté období. O certifikačním procesu v souvislostech jsme hovořili s Janem Bragagnolem, představitelem Pražské teplárenské pro jakost, ekologii a bezpečnost.

    Certifikace zvyšuje prestiž

    Letošní certifikace proběhla úspěšně. Nové certifikáty pro všechny tři zmíněné oblasti získala Pražská teplárenská k 1. 11. 2005 s platností do 30. 11. 2008. Jako bonus obdržela zlatý certifikát.

    Svou váhu má bezpochyby rovněž skutečnost, že v rámci vnitřního ohodnocení certifikační společnosti CQS byla Pražská teplárenská v nejvyšší skupině čtyřbodového hodnocení, protože auditoři nezjistili jedinou neshodu - zjištění takového rázu, které by bylo třeba neprodleně odstranit, aby bylo možné certifikáty udělit. Jejich podmínečné vydání nebývá totiž výjimkou.

    Prokázaná kvalita

    V Pražské teplárenské se auditoři detailně zaměřili na výrobu a dodávku tepla, ale i na další významné činnosti: marketing, péči o zákazníka, řízení lidských zdrojů, technický rozvoj, informační technologie, řízení údržby a investic a nakupování.

     

    Šest auditorů se během čtyřdenního působení ve firmě setkalo také s vrcholovým vedením PT, které je ujistilo o své odpovědnosti za uplatňování integrovaného systému řízení a deklarování politiky a cílů společnosti. Auditoři při prověřování výrobních činností navštívili provozy Malešice, Holešovice, Veleslavín, Krč, Jižní město a EMĚ I včetně dispečerských pracovišť a Teploměrné služby.

    V provozech mj. hodnotili monitoring emisí, nakládání s odpady, zajištění bezpečnosti práce v souladu s legislativními požadavky a zpracovanými registry rizik, zajištění metro-logického pořádku a dokladování průběhu a výsledků předepsaných zkoušek a revizí.

    „Cílem auditu bylo ověření shody s požadávky relevantních předpisů, zákazníků a veřejnosti, a prokázání, že náš integrovaný systém je dobře zaveden, je efektivní a vykazuje známky trvalého zlepšování./p>

    Konstatovaná drobná zjištění byla úměrná náročnosti předmětu certifikace a rozsahu provozovaného technologického zařízení a lze je vnímat jako podnět pro další zlepšování. Na tato zjištění se v současné době připravují opatření k zajištění nápravy a zlepšení systému. Význam jednotlivých činností pro plnění požadavků zákazníka je různý, ale snahou je, aby se výsledný produkt co nejvíce přiblížil ideální představě naplnění reálných i skrytých potřeb zákazníka. Právě míra tohoto přiblížení je závislá na dokonalosti firemního systému řízení jakosti.

     

    Zkušenosti z EU ukazují, že tam, kde není uplatňován tzv. prozákaznický přístup k zabezpečování jakosti, je zákazníkem vnímaná realita pouze asi z poloviny tohoto ideálu. Statistiky také říkají, že největší vliv (75 %) na výslednou jakost mají předvýrobní etapy, především marketing a příprava výroby. Chceme-li dosahovat trvalou jakost, musí se pro to vytvořit a udržovat určité podmínky v celém systému řízení firmy," přiblížil Jan Bragagnolo.

    Výsledek auditu je dobrou vizitkou společnosti, která při něm prokázala schopnost trvale naplňovat požadavky zákazníků a relevantních předpisů. Proto dává i do budoucna záruky úmyslu dále zvyšovat spokojenost zákazníků a poskytovat kvalitní služby s setrným přístupem k životnímu prostředí a ke zdraví zaměstnanců.

    Zároveň to však pro celou společnost znamená úkol udržovat, zlepšovat a rozvíjet nastavený systém a trvale podávat důkazy o této schopnosti.

    Průběžné prověřování

    Tým zaměstnanců PT si uvědomuje, že stejně náročné, jako je dostat se na přední pozici, je i schopnost se na ní trvale udržet. Nic proto neponechávají náhodě a v provozech každoročně probíhají interní audity, které zabezpečuje dvacet speciálně vyškolených auditorů z řad zaměstnanců. Jakost je doménou Jana Bragagnola, environmentální řízení ing. Mariky Morávkové a bezpečnost práce Miloslava Čecha.

     
    „Splněnícertif ikačních požadavků je známkou kvality a důvěryhodnosti naší společnosti," říká Jan Bragagnolo.

    Podle celoročního plánu prověřují vnitrofiremní procesy, které mají vliv na jakost produktů, ekologii a na bezpečnost zaměstnanců i veřejnosti.

    Ve vlastním zájmu se nečeká na roční audit, ale tým interních auditorů průběžně posuzuje stav a pokud se zjistí nějaké nedostatky, okamžitě se odstraňují včetně zavedení opatření, kterými se podobným situacím v budoucnu čelí.

    „Věříme, že i v nadcházejícím roce a v dalším certifikačním období se nám bude dařit vytvářet příjemné klima a teplo domova v bytech Pražanů a že s našimi službami budou naši zákazníci plně spokojeni. Chceme, aby jméno naší firmy bylo synonymem pro to nejlepší v dané oblasti služeb," vyjádřil na závěr celeroční přání Jan Bragagnolo.

    Rozhodně platí, že splnění certifikačních požadavků má významnou vypovídací hodnotu jak pro klienty, tak pro všechny partnery v tom smyslu, že se jedná o čitelnou a důvěryhodnou společnost.

    Eva Fišerová

     

    K desátému výročí zahájení pravidelného provozu tepelného napáječe Mělník - Praha uspořádala společnost Energotrans oslavu v Trójském zámečku.

    Zástupce obcí, jejichž územím napáječ prochází, představitele pražských městských částí a Nera-tovic, odborníky, kteří se podíleli na výstavbě napáječe a další hosty přivítal ředitel Energotransu ing. Jiří Baldík. Ve svém úvodním projevu poděkoval všem, kteří mají na tomto ojedinělém technickém díle zásluhu a díky nimž dnes Pražané a obyvatelé Neratovic mohou odebírat dálkové teplo z kogeneračního zdroje v Horních Počaplech. O historii stavby krátce pohovořil ing. Miroslav Kubín, který z pozice generálního ředitele ČEZ na konci sedmdesátých let stavbu napáječe inicioval a poté prosadil její realizaci.

    Po proslovech následoval kulturní program, v němž mj. vystoupili světoznámý houslový virtuos Václav Hudeček s Jiřím Stivínem. Na své si přišli i milovníci dobrého jídla a pití, k občerstvení se podávaly nejrůznější gastronomické speciality včetně pochoutek z thajské kuchyně. Zlatým hřebem nápojového lístku byla degustace vín ze zahradnické školy v Mělníce. Působivé bylo i vystoupení baletu Národního divadla na motivy Verdiho oper v zahradě Trojského zámku.

    Zdařilou akci zakončil ohňostroj za zvuků hudby z písně skupiny Queen: We are the champions.

    Z ohlasů účastníků je zřejmé, že se podařilo organizátorům splnit hlavní cíl konání tohoto večera - vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří se na vybudování napáječe z EMĚ I do Prahy podíleli.

    (PAC)

     
    Krátký koncert pro hosty večera připravili Václav Hudeček a Jiří Stivín.
    Jako živé sochy vy stopili v zahradě Trojského zámku členové baletu
    Národního divadla.
    Oslavu završil noční ohňostroj.

    Napáječ na DVD

    Ve vydání Zpravodaje č. 4 jsme informovali o přípravě dokumentárního filmu k desátému výročí uvedení do provozu napáječe Mělník -Praha. Film mapující historii i současný význam tohoto unikátního díla je nyní k dispozici na nosiči DVD. Zájemci si jej mohou vyžádat na marketingovém oddělení Pražské teplárenské na adrese: mhodac@ptas.cz, nebo písemně na: Miloš Hodač, Pražská teplárenská, Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7. Na obálku prosím uveďte „DVD". K vyzvednutí bude DVD v hlavní budově v Holešovicích, nebo si jej můžete nechat zaslat poštou. Film je dlouhý 30 minut a obsahuje řadu záběrů z průběhu výstavby a výpovědi osob, které se na zprovoznění napáječe podílely.

    (RED)