Každý objekt má jinou spotřebu tepelné energie v závislosti na konstrukci, zateplení, kvalitě zateplení, oslunění, vystavení povětrnostním podmínkám atd. a v neposlední řadě též individuálním nárokům uživatelů. Porovnání jednotlivých objektů mezi sebou je proto velmi náročné.
Lze však porovnávat meziroční hodnoty, které mají vlivy na spotřebu tepelné energie a alespoň v hrubých rysech jsou schopny ukázat meziroční změny.
Počet topných dní se může, ale také nemusí shodovat s počtem dní v topné sezóně. Počet dní v topné sezóně je jednoznačně dán stanovením topné sezóny, která začíná 1.9. a končí 31.5. následujícího roku. Topné dny jsou ale jen ty dny, které v topné sezóně splňují zákonnou podmínku pro vytápění. Tento údaj sám o sobě není schopen indikovat náročnost topných dní na potřebu tepelné energie.
Průměrná venkovní teplota je velice jednoduchý, snadno zjistitelný a srozumitelný údaj. Jeho nepřesnost je dána tím, že se neuvažuje počet dní, kdy bylo nutné vytápět.
Počet denostupňů je asi nejkomplexnějším ukazatelem, který popisuje náročnost daného období z pohledu potřeby tepelné energie. Kombinuje v sobě totiž jak počet topných dnů tak též průměrnou venkovní teplotu. Navíc však zahrnuje i teoretickou požadovanou vnitřní teplotu objektu.
