Kde v Česku straší

Chcete se bát? Dopřejeme vám to. Zavedeme vás na místa, kde straší. Sbalte na výlet celou rodinu a užijte si společné chvíle venku.

Dny se krátí, podzim je o dost tmavší než léto, atmosféra strašidelnější. Začátkem listopadu na Dušičky zapalujeme svíčky na hrobech předků a těch, které jsme ztratili. Zlověstný vítr ze západu k nám navíc zavál Halloween. Vezměte si baterky, kompasy a pro jistotu určitě i mobily s fotoaparáty. Vyrazíme na dobrodružný výlet po místech, kde se stávají podivné věci.

Na hřbitovy
Skoro všechny hřbitovy mají svá tajemství. Na Malostranský hřbitov v Praze chodí děti prosit k hrobce Aničky Degenové, aby jim vyplnila jejich přání. Anička zemřela ve věku tří let po pádu z okna, když se natahovala po své hadrové panence. Říká se, že měla andělskou duši, protože za svého života pomáhala potřebným. A prý nepřestala pomáhat ani po smrti.

Přízrak nešťastné hraběnky Barbary Dlauhovesky von Langendort se zjevuje na hřbitově v Noutonicích v okrese Praha-západ. Zemřela zde velmi tragicky, se svým koněm spadla ze skály. Místní vyprávějí hrůzostrašné příběhy, jak se o Dušičkách nemohli ze hřbitova dostat, protože je tam nebožka hraběnka uvěznila.

Balada Svatební košile od Karla Jaromíra Erbena nedá spát Východočechům žijícím u hřbitova poblíž zaniklé vesnice Byšičky. „Hoj, má panenko, tu jsme již! Nic, má panenko, nevidíš? Ach proboha! Ten kostel snad? To není kostel, to můj hrad! Ten hřbitov – a těch křížů řad? To nejsou kříže, to můj sad. “ Dívka vyklouzla umrlcům jen o vlásek. Kdo ví, jestli se to opravdu nestalo.

Hřbitůvek u Velhartic na místě bývalého pohřebiště z časů Velké Moravy vypadá nenápadně. Říká se, že se zde prováděly obřady černé magie a úspěšný rituál oživení mrtvého vojáka zde zanechal něco zlého. Ve štítu kostela se objevuje několik tmavých skvrn připomínajících dívčí tvář. Když se skvrny přemalují, vystoupí znovu.

Na hrady a zámky
Řád bojovných mnichů templářů si z křižáckých výprav přivezl obrovské valouny zlata a nechal je zakopat na Starých Hradech. Aby to udrželi v tajnosti, zaživa tu pohřbili i najaté kopáče. Když chtěli později poklad vyzvednout, začali kopat a probudili přízraky mrtvých. Na útěku před nimi zahynuli strašlivou smrtí a totéž se prý stane každému, kdo by chtěl na hradě začít kopat.

Na Buchlově se producíruje celá řada strašidel: bílá paní, duch hradního pána, který přepočítává zlaťáky, a černě oděné postavy. Zřejmě mniši, od kterých si hrabivý šlechtic půjčil. A aby prý nemusel nic vracet, pozval mnichy na hostinu, kde je nechal povraždit. Teď tu straší všichni společně.

To po Kašperku se potulují duše vojáků, kteří padli během třicetileté války, po hradních zdech leze bílý Šplhavec, který může mít podobu člověka nebo obrovského pavouka. Čerti tu lákají turisty ke hře v kostky o duši a kostlivci se opíjí vínem a pak se perou. Kromě toho se hradem sem tam prožene černý kůň s ohnivou ohlávkou, údajně zakletá hříšná duše bývalého majitele hradu. Také si tu na večerní procházku občas vyrazí bezhlavý rytíř v rozžhaveném brnění. Vůbec nejzajímavější je ale duch stařeny s parožím na hlavě, oblečené ve vlčích kožešinách. Říká se jí swiza neboli můra a prý tu straší už od dob předslovanských Keltů.

Na Zvíkově žije jen poťouchlý rarášek. Turistům vybíjí baterie mobilů, foťáků a kamer. A když se mu to nepovede, pro jistotu kazí fotky a videa, které vycházejí černé nebo úplně rozmazané.

Na hory a kopce
Až budete chtít zdolat horu Říp a pokochat se pohledem po okolí, budete možná překvapeni, že vám tam vypoví službu mobilní telefon. A také střelka kompasu míří každou chvíli jinam. Možná se nám snaží Praotec Čech předat důležitou zprávu. Stejnou anomálii můžete pozorovat na tajemné Vlčí hoře. Jistěže za to může železná ruda magnetovec, ale když to svým dětem neprozradíte hned, můžete si užít alespoň chvilku tajemna.