Ve sklenících mají stále teplo

Vrch Tábor v pražských Hrdlořezích vypadá poměrně roman­ticky. Nachází se tu botanická zahrada a mnoho skleníků, kde se učí budoucí zahradníci. Několik set metrů nad skleníky je položen hlavní tepel­ný napáječ z Elektrárny Mělník na jih Prahy, z něj pak vede odbočka směřu­jící k předávací stanici zásobující tep­lem celý areál. V posledních letech zde ale docházelo k únikům vody a správ­ce skleníků si stěžoval na nestabilní do­dávky tepla a další závady. Teplá voda například při úniku stékala z kopce dolů do areálu.

Důvodů poruchovosti bylo hned ně­kolik. „V polovině devadesátých let, kdy bylo zařízení vybudováno, se rozvíjela technologie předizolovaného potru­bí. Například bylo prováděno pouze jednoduché spojkování. Dnes už dělá­me spojkování na vyšší technologické úrovni, je odolné i trvalé spodní vodě. Zároveň důsledně dbáme na dodržo­vání technologické kázně, což se dří­ve ne vždy povedlo zajistit, abychom obdobné problémy dalším generacím nezanechali,“ vysvětluje vedoucí odbo­ru investic a údržby Milan Trojan, který stavbu s dalšími kolegy operativně za­řadil do realizace v roce 2019.

ŘEŠENÍ BEZ PŘERUŠENÍ DODÁVKY

Jednání s vlastníky pozemků i zákazní­kem naštěstí proběhlo poměrně rychle, a tak trval celý proces přípravy přibliž­ně půl roku. Jen pro srovnání – obvyk­lá doba přípravného řízení bývá kolem 12 měsíců. To nastává zejména ve chví­lích, kdy je potřeba pro obnovy získat územní rozhodnutí či souhlas v případě změn tras apod.

Jednoduché však nebylo načasová­ní samotné rekonstrukce. Ve sklenících se pěstují květiny náchylné na změny teploty. „Na podzim tu například pěs­tovali vánoční hvězdy, které nesmí prochladnout ani ofouknout, jinak jim opadá listí. Pokud by v tomto období došlo k výpadku tepla, vznikly by za­hradnictví miliónové škody,“ objas­ňuje Martin Voleský, který na realizaci stavby dohlížel. Skleník navíc rychle vy­chladne a potřebuje mít dodávky tepla opravdu stabilní. Varianta odpojit hor­kovod na několik týdnů tedy nepřipa­dala v úvahu. „Odpojení jsme nemohli provést ani v létě, kdy se ve sklenících netopí, protože v areálu využívají teplo pro provoz svých technologií,“ upřesnil Milan Trojan.

Pražská teplárenská tedy po konzul­taci s dceřinou společností Termonta Praha, která práce prováděla, zvolila variantu provizorního vedení. „Podél celého původního vedení jsme po­ložili náhradní, které na přechodnou dobu zajistilo dodávky tepla. Pracovníci mezitím v zemi staré roury vyměnili a po proměření a otestování soustavy převedli dodávku zpět z provizorního vedení do toho nového. Provizorní sys­tém firma rozebrala a použije ho znovu ve spolupráci s námi při dalších obdob­ných rekonstrukcích,“ popisuje Milan Trojan.

Zvolené řešení bylo možné reali­zovat díky tomu, že provizorní potru­bí vedlo převážně po polích a loukách a pro jeho položení byl tedy prostor. V jedné části areálu například před několika lety vznikla nová hala. Když ji majitel stavěl, odkopal část svahu pod horkovodem a provizorní vedení neby­lo kam položit. „Museli jsme tedy za­improvizovat a přibližně osm desítek metrů potrubí vést přes parkoviště,“ vypráví Martin Voleský. To nakonec vy­volalo potřebu tradičního dvoutrubní­ho provizorního vedení oproti původní úvaze o postupném přepojování s využitím jednoho náhradního potrubí.

JAK TO V ZEMI VYPADÁ

Jak lze vidět na fotografii, horkovod tvoří dvě předizolovaná potrubí. Tato potrubí jsou tvořena vlastním ocelovým potrubím a dále chráničkou PET (ta je jediná vidět jako černý „kryt“ potru­bí). Mezi nimi je polyuretanová těsnicí pěna. Jednotlivé díly se svařují k sobě přímo na místě a propojení obou insta­lovaných potrubí se zajistí tak, že jsou převlečena spojkou PET a vyplněna izo­lační pěnou. Vše se uloží do pískového

lože obklopeného ochrannou textilií. Umístění je označeno páskami identi­fikujícími trasu horkovodních potrubí, které v budoucnu upozorní dělníky při kopání v zemi na jeho přítomnost.

Stavební práce probíhaly od září do začátku listopadu, k jejich rychlosti přispěl i pozitivní přístup správce areálu. „Netradiční pro nás byly jen velké hromady hnoje, které se nacházely zrovna v místě výkopu. Dohodli jsme se tedy na jejich přemístění,“ vzpomíná s úsměvem Martin Voleský.

VÝHODY? EKONOMICKÉ I EKOLOGICKÉ

Nově zrekonstruované potrubí přináší výhody nejen odběrateli, ale také naší společnosti. Kromě ekonomického be­nefitu se dostavil ale i ten ekologický. „Nedochází už ke zbytečným únikům vody do půdy a okolního prostředí při netěsnostech. Při dnešních diskuzích o hrozícím nedostatku vody vnímá naše společnost i tento aspekt jako zajíma­vý. Tepelný obsah při únicích rozhodně není nevýznamný,“ upozorňuje Milan Trojan.